19 C 47/2022-42 — Okresní soud v Tachově

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 2 176,04 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazenou část pojistného za období od 12. 4. 2021 do 15. 7. 2021 ve výši 1 576 Kč a náklady spojené s vymáháním neuhrazeného pojistného ve výši 600 Kč, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne 12. 4. 2019. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě namítal, že žalobkyní požadovaná částka nákladů za uplatnění pohledávky je nezákonnou smluvní pokutou, neboť tyto náklady nepředstavují skutečné náklady na odeslání upomínky, a proto jej žalobkyně nemůže po žalovaném platně požadovat. K vyjádření žalovaného žalobkyně uvedla, že se jedná o náklady na uplatnění pohledávky v oprávněné výši, neboť vycházejí z aktuálního sazebníku nákladů na vymáhání pojistného a tyto jsou také součástí pohledávky coby náklady spojené s uplatněním pohledávky, k čemuž žalobkyně doložila detail komunikace s identifikačními údaji odeslané zásilky a údaji adresáta. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním občanem Irské republiky, jedná se o věc s mezinárodním prvkem. Příslušnost českého soudu je založena článkem 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodným právem je dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), právní řád České republiky. Účastníci řízení dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Smlouvou [číslo] ze dne 12. 4. 2019 bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla značky Renault, typu Trafic, [příjmení] kód VF1FL000759731351. Pojistné mělo být hrazeno ročně po 5 825 Kč Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 12. 4. 2019. Účastníci si dále sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami a sazebníkem vydanými žalobkyní. Z tvrzení žalobkyně a jí předloženého výpisu vystaveného dne 12. 1. 2022 se podává, že žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za období od 12. 4. 2021 do 15. 7. 2021 v celkové výši 1 609 Kč, kdy žalobkyně se domáhá jeho úhrady i s příslušenstvím. S ohledem na přeplatek na pojistném žalovaného žalobkyně tuto částku ponížila o 32,96 Kč (žalobce tento přeplatek zaokrouhlil na 33 Kč). Celková částka k zaplacení ve výši 2 176,04 Kč s příslušenstvím sestává z jistiny, resp. z neuhrazeného pojistného ve výši 1 576 Kč a z nákladů spojených s jejím uplatněním ve výši 600 Kč a dále pak zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 176,04 Kč od 17. 7. 2021 do 8. 2. 2022 kapitalizovaného částkou 105 Kč. Žalobkyně k prokázání nároku na náklady spojené s uplatněním pohledávky v jejich celkové výši 600 Kč předložila Sazebník nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění s účinností ode dne 1. 7. 2019 (dále jen„ Sazebník“). Z něho vyplývá, že sazba za upomínku k zaplacení dlužného pojistného je 300 Kč a dála pak sazba za pokus o smír po zániku pojištění je 300 Kč. Žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení dluhu výzvou ze dne 24. 5. 2021, za níž má žalobkyně nárok na sazbu ve výši 300 Kč, a dále se žalobkyně pokoušela o smír, když žalovanému zaslala pokus o smír dne 24. 8. 2021 a z toho titulu nároku je ze sazebníku patrná sazba 300 Kč. A z titulu náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s upomínáním žalobkyně nárokuje celkem částku 600 Kč. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužného pojistného a nákladů spojených s uplatněním pohledávky a byl upozorněn, že v případě, že v náhradní lhůtě mu k tomu stanovené dluh neuhradí, smlouva dnem následujícím po dni marného uplynutí této lhůty zanikne. Naposledy byl žalovaný k úhradě dluhu vyzván předžalobní výzvou ze dne 23. 11. 2021. Žalovaný však na výzvy nijak nereagoval a dlužné pojistné neuhradil. Soud dospěl k následujícímu právnímu závěru: Dle ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy, pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak. Takovým předpisem je zák. č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, podle jehož ustanovení § 3 odst. 1 vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zák. č. 168/1999 Sb. pojištění zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka. Podle § 13 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. má pak pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Podle § 513 o. z. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva v souladu s výše citovanými ustanoveními § 2758 odst. 1 o. z. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od 12. 4. 2021 do 15. 7. 2021 a soud proto žalobě rozsahu neuhrazeného pojistného vyhověl. Žalobkyně nárokovala kromě jistiny, také náklady spojené s uplatněním pohledávky dle § 513 o. z. Žalovaný namítal, že poplatek za odeslání upomínky ve výši 500 Kč a 300 Kč je nezákonnou smluvní pokutou a tyto částky nereflektují skutečné náklady na odeslání upomínek. Žalobkyně nárokuje po žalovaném 2 x 300 Kč, jakožto náklady na vypravení výzvy k zaplacení dluhu a pokusu o uzavření smíru. Tento nárok v dané výši vyplývá ze Sazebníku. Soud shledal nárok na uhrazení těchto nákladů za prokázaný, neboť je uveden v Sazebníku, kdy si účastníci sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami a sazebníkem vydanými žalobkyní. Soud zároveň shledal výši nároku jako zcela souladnou s nastavenými standardy žalobkyně i dalších subjektů vymáhajících pohledávky v daném odvětví. [příjmení] 300 Kč za každou z upomínek je dle ustálené praxe soudů v přiměřené výši, a to i s ohledem na náklady, které vznikají v souvislosti s upomínáním, odměnou zaměstnanců působících v administrativě, s vedením evidence dluhů a dlužníků, s energiemi, s částkami hrazenými za poštovné a dalšími náklady, jež vznikají věřiteli v souvislosti s vymáháním dlužných částek. V daném případě žalobkyně nárokuje dva takovéto poplatky, a to za pokus o smír a za upomínku, tedy za dva úkony, tj. v přiměřeném počtu. S ohledem na výše uvedené tak soud uzavírá, že sjednané poplatky dle Sazebníku jsou v přiměřené paušalizované výši, žalobkyně tyto poplatky nárokuje v přiměřeném počtu, a proto soud žalobě v této část vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku v době splatnosti, ani v náhradní době splatnosti určené žalovanému žalobkyní, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 176,04 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., resp. proto, že žalobní návrh představuje vzor uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.