3 C 138/2022-81 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. V dané věci sdělil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce společnosti [právnická osoba] dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal věřiteli zaplatit cenu částku 17 360 Kč, která se sestávala z půjčky ve výši 10 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 7 360 Kč, to vše splatné po týdenních splátkách 320 Kč. Žalovaný zaplatil na závazek ze smlouvy pouze částku 3 800 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. Následně na základě smlouvy ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným ze strany [právnická osoba] postoupena [právnická osoba] S.á.r.l. a to s účinností ke dni [datum], což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne [datum]. Dále na základě smlouvy ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným [právnická osoba] S.á.r.l. postoupena společnosti žalobce s účinností ke dni [datum]. Žalovaný dlužnou částku do současné doby neuhradil. 2. Žalovanému byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ustanovení § 114 a o. s. ř. ke které se nevyjádřil. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ustanovení § 115 a o. s. ř. s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný taktéž nereagoval s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ustanovení § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků. 3. Dle ust. § 1879 obč. zák. č. 89/2012 Sb. - věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 4. Dle ust. § 1882 odst. 1 shora citovaného zákona - dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním, jinak vyrovná. 5. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem [právnická osoba] IČ 25 62 13 51 dne [datum] smlouvu o půjčce, na základě níž se zavázal věřitel poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy za poplatek ve výši 7 360 Kč, to vše splatné v týdenních splátkách 320 Kč. Daná smlouva byla označena [číslo]. Žalovaný dle vyjádření žalobce na závazek z této smlouvy uhradil pouze částku 3 800 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. Následně na základě smlouvy ze dne [datum] byla pohledávka s účinností ke dni [datum] postoupena [právnická osoba] S.á.r.l se sídlem v [anonymizováno] číslo registrační [anonymizováno] [číslo]. Součástí dané smlouvy byl i seznam postupovaných pohledávek, kdy pohledávka z výše uvedené smlouvy byla postoupena postupníkovi [právnická osoba] S.á.r.l. Dále na základě smlouvy ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] byla pohledávka [právnická osoba] S.á.r.l za žalovaným postoupena společnosti žalobce. Součástí této smlouvy je také seznam postupovaných pohledávek. [právnická osoba] S.á.r.l dne [datum] uvědomen o postoupení pohledávky společností [právnická osoba] S.á.r.l a následně na společnost žalobce. Právní zástupce žalobce vyzýval žalovaného dne [datum] o úhradu částky 13 560 Kč, avšak bezvýsledně 6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovaným ustanovením výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Tzn. pohledávka ve výši 6 200 Kč byla platně smluvně původními věřiteli postoupena na žalobce. Proto soud uložil žalovanému uhradit dlužnou částku ve výši 6 200 Kč současně s příslušenstvím pohledávky z této částky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje [ulice] národní banka. 7. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smlouvy o půjčce ze dne [datum], jejíž ujednání o výši poplatku za poskytnutí finančních prostředků jako jistiny je v rozporu se dobrými mravy dle ustanovení § 3 odst. 1 občanského zákoníku číslo 40/64 Sb., kdy z uvedeného důvodu je daná smlouva dle ustanovení § 39 citovaného zákona zcela neplatná. Proto žalobci příslušelo pouze bezdůvodné obohacení dle ustanovení § 451 citovaného zákona ve výši částky, uvedené ve výroku I tohoto rozsudku, následně postoupené žalobci. 8. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy účastníci a to každý z nich byli ve věci úspěšní pouze zčásti.