3 C 19/2022-112 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že původní věřitel [právnická osoba] uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Na straně věřitele se následně od [datum] stala právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] [příjmení] [příjmení], kdy původní věřitel [právnická osoba] zanikl vnitrostátní fúzí sloučením se společností [právnická osoba] Na základě smlouvy o úvěru byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 9 499 Kč z úvěrového účtu původního věřitele. Úvěr byl poskytnut jako neúčelový a byl převeden na běžný účet žalovaného. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 10,90 % p. a. Následně na základě smlouvy ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] byla pohledávka původního věřitele postoupena žalobci, což bylo žalovanému oznámeno písemně dne [datum]. Dle vyjádření žalobce na úhradu finančních prostředků ze smlouvy žalovaný zaplatil částku 4 304 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen.Žalovaný byl upomínán o zaplacení dlužné částky, avšak bezvýsledně. 2. Žalovanému byla zaslána na adresu uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřil. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř., s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný taktéž nereagoval shodně jako žalobce. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků. 3. Dle ust. § 1879 obč. zák. č. 89/2012 Sb. - věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 4. Dle ust. § 1882 odst. 1 shora citovaného zákona - dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná. 5. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že původní věřitel [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovaným pod původním příjmením [příjmení] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž se zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 9 499 Kč splatné po splátkách 1 000 Kč měsíčně. Žalovaný dle vyjádření žalobce zaplatil na úvěr částku 4 304 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. Následně na základě smlouvy ze dne [datum], jejíž součástí je i seznam postupovaných pohledávek byla pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru postoupena žalobci. O tomto byl žalovaný uvědoměn původním věřitelem oznámením ze dne [datum]. Žalovaný byl vyzýván právním zástupcem žalobce výzvou ze dne [datum] o úhradu částky 8 534,90 Kč nejpozději do [datum], bezvýsledně. Původní věřitel [právnická osoba] zanikl vnitrostátní fúzí sloučením se společností [právnická osoba] k [datum]. Tzn. věřitel [právnická osoba] převzala pohledávku za žalovaným od věřitele [právnická osoba] 6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovaným ustanovením shora uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti a to do částky, uvedené ve výroku I tohoto rozsudku. Pouze do této částky byla pohledávka původního věřitele platně smluvně za žalovaným postoupena žalobci. Proto soud uložil žalovanému uhradit dlužnou částku ve výši 5 195 Kč jako zůstatek původně poskytnuté jistiny úvěru původním věřitelem současně s příslušenstvím pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB. 7. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím uvedených ve výroku I tohoto rozsudku byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smlouvy o úvěru, kdy z dané smlouvy nevyplývá, že by smluvní úrok byl v této smlouvě sjednán a v jaké konkrétní výši s tím, že pokud žalovaný měl platit určité poplatky a v konkrétní výši, tak toto ujednání z dané smlouvy taktéž nevyplývá. Proto žalobci přísluší pouze zůstatek jistiny úvěru který byl následně postoupen žalobci. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 a odst. 2 o. s. ř., kdy žalobce byl úspěšný ve věci pouze z 80 %. Proto mu přísluší náhrada nákladů z původní částky 1 489 Kč, která se sestávala z částky 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, tří úkonů á 200 Kč – § 14 b odst. 1 písm. a) a b) bod 1 vyhlášky č. 177/96 Sb., tří režijních paušálů á 100 Kč – odst. 5 písm. a) shora citovaného paragrafu shodné vyhlášky s tím, že zůstatek tvoří 21 % DPH – § 137 odst. 3 o. s. ř. krácení představují náklady řízení pouze částku 1 191,2 Kč.