3 C 223/2022-30 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že žalovaný se dne [datum] v 10:52 hodin při jízdě na lince [číslo] hromadné dopravy v [obec] provozované žalobcem nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobce požadoval přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, kterou žalovaný nezaplatil. Jízdné žalobce nepožadoval. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu na zahájení řízení, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř.. Žalovaný se také nevyjádřil k výzvě dle ust. § 114a obč.s.ř. Proto soud rozhodl na základě listinných důkazů založených ve spise bez nařízení jednání, bez přítomnosti účastníků. 4. Dle ust. § 2550 obč. zák. č. 89/2021 Sb. o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 5. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil z hlášení žalobce o přepravní kontrole ze dne [datum], že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobcem a to dne [datum] v 10:52 hodin, lince [číslo] v [obec]. Na výzvu kontrolora se neprokázal platným jízdním dokladem. Přirážku k jízdnému ve výši 1500 Kč žalovaný doposud neuhradil ani po zaslání upomínky. Výše jízdného a přirážky k jízdnému jsou soudu známy z„ Výňatku ze Smluvních přepravních podmínek-ceníku“ účinných od [datum]. 6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovanému ustanovení výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Důvodem je ta skutečnost, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaný cestoval dopravním prostředkem žalobce bez platného jízdního dokladu a následně nezaplatil přirážku k jízdnému ve formě smluvní pokuty dle ust § 2048 obč.z.č.89/2012 Sb. Proto soud uložil žalovanému zaplatit dlužnou částku jako smluvní pokutu a s poukazem na prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky mu dále byla uložena povinnost zaplatit příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle §2 vl.nař.č.351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, byly přiznány náklady řízení v částce 600 Kč. 8. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů uplatněných v souladu s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky. 9. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.