3 C 230/2022-86 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že původní věřitel [právnická osoba], IČ 27 23 24 33 uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému dodávána elektrická energie do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného] [okres]. Původní věřitel zaslal žalovanému vyúčtování služeb za časové období od [datum] do [datum] na částku 10 719 Kč, splatnou dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. Následně na základě smlouvy ze dne [datum] byla pohledávka původního věřitele postoupena za žalovaným žalobci. Žalovaný byl vyzýván dne [datum] o úhradu dlužné částky, avšak bezvýsledně. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. 2. Žalovanému byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřil. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř., s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný taktéž nereagoval s tím, že žalobce na uvedenou výzvu také nereagoval. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků. 3. Dle ust. § 1879 obč. zák. č. 89/2012 Sb. - věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 4. Dle ust. § 1882 odst. 1 shora citovaného zákona - dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 5. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že původní věřitel [právnická osoba] IČ 27 23 24 33 uzavřel dne [datum] s žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě níž se zavázal dodávat žalovanému do odběrného místa, které žalovaný určil na adrese [adresa žalovaného]. Záloha byla stanovena ve výši 2 000 Kč měsíčně. Následně daná společnost vyúčtovala žalovanému dodávku služeb daňovým dokladem [číslo] se splatností dne [datum] za časové období od 7.3. do [datum] v částce 10 719 Kč. [jméno] částku žalovaný neuhradil. Dále na základě smlouvy ze dne [datum] ve znění dodatků [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum], byla pohledávka za žalovaným původním věřitelem postoupena žalobci. O tomto byl žalovaný uvědomen oznámením původního věřitele ze dne [datum]. Následně byl žalovaný vyzýván právním zástupcem žalobce téhož dne o zaplacení dlužné částky ve výši 12 107 Kč, taktéž bezvýsledně. 6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovaným ustanovením výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Rozhodnutí soudu vychází ze skutečnosti, že v daném řízení bylo prokázáno, že pohledávka původního věřitele za žalovaným ve výši dlužné částky byla platně smluvně postoupena žalobci. Proto soud uložil žalovanému uhradit dlužnou částku a s poukazem na prodlení s úhradou této částky dále soud uložil žalovanému zaplatit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vládního nařízení 351/2013 Sb. když výši reposazby stanovuje [ulice] národní banka. 7. S odkazem na procesní výsledek řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) byla žalobci jako zcela úspěšnému ve věci na nákladech řízení přiznána částka ve výši 7 769,6 Kč, sestávající se z částky 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, dále 3 úkonů á 1 620 Kč, přiznaných dle ustanovení § 7 bod 5) vyhlášky č. 177/93 Sb., 3 režijních paušálů á 300 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky s tím, že zůstatek tvoří 21 % DPH - § 137 odst. 3 o. s. ř. 8. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.