3 C 241/2022-36 — Okresní soud v Tachově

1) Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že žalovaný dne [datum] ve 22:03 hod v [obec] fyzicky napadl [anonymizována dvě slova], kterému způsobil zranění v oblasti hlavy a které si vyžádalo lékařské ošetření poškozeného na chirurgickém oddělení nemocnice ve [obec]. Rozhodnutím Městského úřadu v Tachově č. j. 1265/2021 – OVV/TC-3 v právní moci dne [datum] /, které se stalo vykonatelné dne [datum], byla uložena povinnost žalovanému v příčinné souvislosti s poškozením zdraví u osoby poškozené, uhradit žalobci částku ve výši 11 357 Kč, která nebyla ani po upomínce žalobce uhrazena. 2) Žalovanému byl v řízení dle § 29 odst. 3 o. s. ř. ustanoven opatrovník, neboť jeho současné bydliště se soudu nepodařilo zjistit. Opatrovník souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, taktéž jako žalobce. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků 3) Vzhledem k tomu že žalovaný je státním příslušníkem Bulharské republiky, jedná se o věc s mezinárodním prvkem. Soud proto postupoval dle nařízení Evropského parlamentu a rady EU č. 1215/2012 ze dne [datum], kapitoly II, oddílu 1) čl. 4. 4) V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že na základě příkazu Městského úřadu v Tachově [číslo jednací] – [spisová značka] ze dne 20. 7. 2021 s právní mocí dne [datum] byl žalovaný uznán vinným, že dne [datum] v době od 22: 03 hod do 22:10 hod před domem na adrese [adresa], fyzicky napadl [anonymizována dvě slova], narozeného [datum] bytem [adresa], kterému způsobil zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření na chirurgickém oddělení nemocnice ve Stodě. Za toto úmyslné jednání byl uznán vinným ze spáchání přestupku s uložením pokuty ve výši 2 000 Kč. Z vyúčtování zdravotní péče, týkající se osoby [anonymizována dvě slova] (č.l. 8 spisu) Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky tzn. žalobcem vyplývá, že úkony které byly učiněny v rámci ambulantní péče včetně dopravy u poškozené osoby, činily částku 11 356,68 Kč. Dále žalobce vyzýval žalovaného (č.l. 9 spisu) o úhradu částky 11 419 Kč, avšak bezvýsledně. V dané částce byly započteny náklady ambulantní péče, náklady na dopravu a ostatní náklady. 5) Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a ustanovení § 55 zákona č. 48/97 Sb. dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Rozhodnutí soudu vychází ze skutečnosti, že v daném řízení bylo prokázáno, že žalovaný způsobil zranění poškozené osoby specifikované shora, s následným ošetřením ve formě ambulantní péče a dalšími náklady vynaloženými na dopravu. V součtu uvedené částky činily částku žalovanou, kterou uhradil žalobce. Tzn., že žalovaný způsobil svým protiprávním jednáním zranění třetí osoby a tudíž je povinen dlužnou částku žalobci uhradit. Dále současně s úhradou dlužné částky soud uložil žalovanému zaplatit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb. kdy výši reposazby stanovuje [ulice] národní banka. 6) O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobci jako zcela úspěšnému ve věci, byla na nákladech řízení přiznána částka ve výši 1 700 Kč, sestávající se z částky 800 Kč za zaplacený soudní poplatek s tím, že zůstatek tvoří 3 úkony á 300 Kč, přiznané dle ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.. 7) Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř..