3 C 340/2021-30 — Okresní soud v Tachově

Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že žalobce zjistil z registru silničních vozidel, že osobní automobil RZ 5 C [číslo] je evidován jako provozovaný s tím, že žalovaný jako vlastník – provozovatel neměl od [datum] do [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Z uvedeného důvodu vznikl žalobci nárok na příspěvek, a to v částce 6 500 Kč za 100 dní, kdy žalovaný nebyl pojištěn s tím, že zůstatek ve výši 300 Kč tvoří poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva. Žalovanému byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ustanovení § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřil. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ustanovení § 115 a o. s. ř. s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný nereagoval. Žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ustanovení § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že žalovaný byl vyzýván žalobcem dne [datum] k úhradě příspěvku do garančního fondu za motorové vozidlo RZ 5 C [číslo] za časové období od [datum] do [datum] (100 dní nepojištění). Příspěvek byl vyčíslen částkou 6 500 Kč. Následně byl žalovaný uvědoměn žalobcem na nedoplatek příspěvku do garančního fondu v částce 6 855 Kč, bezvýsledně. Dále byl žalovaný upomínán právní zástupkyní žalobce o zaplacení dlužné částky ve výši částky žalované, taktéž bezvýsledně. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a ustanovení § 4 odst. 1, odst. 3 a odst. 4 zákona č. 168/99 Sb. dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Rozhodnutí soudu vychází ze skutečnosti, že v daném řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník – provozovatel vozidla, specifikovaného výše, neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Z uvedeného důvodu mu žalobce vyměřil příspěvek související s nepojištěným vozidlem, specifikovaný shora, který žalovaný neuhradil. Proto soud uložil žalovanému zaplatit částku 6 500 Kč jako příspěvek za nepojištěné vozidlo a dále částku 300 Kč jako poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva, kdy v součtu dané částky činí částku žalovanou. Dále soud uložil žalovanému uhradit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje [ulice] národní banka, a to pro prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky. Dále soud uložil žalovanému zaplatit také náklady řízení s poukazem na procesní výsledek řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.), kdy žalobci jako zcela úspěšnému ve věci byla na nákladech řízení přiznána částka ve výši 1 489 Kč, sestávající se z částky 400 Kč jako zaplaceného soudního poplatku, dále tří úkonů á 200 Kč přiznaných dle ustanovení § 14 b) odst. 1 písm. a) a b) bod 1 vyhlášky č. 177/96 Sb., tří režijních paušálů á 100 Kč dle odst. 5 písm. a) shora citovaného paragrafu shodné vyhlášky s tím, že zůstatek tvoří 21 % DPH - § 137 odst. 3 o. s. ř.. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.