10 C 356/2022-17 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 5 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že ještě pod [právnická osoba] s.r.o., dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] (dále jen„ smlouva“). Na základě této smlouvy zajišťovala žalobkyně žalované služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu a to až do dne [datum], kdy byla smlouva [číslo] ukončena. V souladu s čl. 4 zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize DIGI TV měla žalovaná povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy [číslo] vrátit žalobkyni pronajaté technické zařízení - Set-top box/CA Modul, sériové číslo [anonymizováno] (dále jen„ technické zařízení“). Toto technické zařízení, které žalovaná od žalobkyně převzala, což stvrdila svým podpisem na smlouvě, v rozporu se svými povinnostmi žalovaná žalobkyni po ukončení smlouvy nevrátila, v důsledku čehož vznikl žalobkyni dle smlouvy [číslo] nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč. Žalovaná byla vyzvána dne [datum] právním zástupcem žalobkyně k vrácení technického zařízení a zaplacení smluvní pokuty za nevrácené technické zařízení. Žalovaná ani na základě upomínky své závazky nesplnila, a to ani částečně. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listin plyne, že smlouvou [číslo] uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum] se žalobkyně zavázala po dobu 24 měsíců žalované poskytovat veřejně dostupné služby elektronických komunikací spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu. V rámci poskytovaných služeb poskytla žalobkyně žalované technické zařízení Set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno] a žalovaná se za tyto služby zavázala hradit sjednanou odměnu a veškeré další poplatky a náklady ve výši podle příslušného platného ceníku. Ze Zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize DIGI TV plyne, že žalovaná je povinna do 10 dnů od ukončení smlouvy [číslo] vrátit žalobkyni pronajaté technické zařízení. Z výzvy ze dne [datum] zaslané právním zástupcem žalobkyně pak plyne, že právní zástupce žalobkyně znovu vyzval žalovanou k vrácení technického zařízení a k úhradě smluvní pokuty v celkové výši 5 000 Kč nejpozději do [datum]. Z podacího archu České pošty plyne, že výzva byla žalované zaslána dne [datum]. 4. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 5. Na základě shora uvedených zjištění má soud za prokázané, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, na jejímž základě zajišťovala žalobkyně žalované v období od [datum] do [datum] služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu. Za tímto účelem žalovaná od žalobkyně, oproti podpisu na smlouvě, převzala pronajaté technické zařízení - Set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno]. Toto zařízení měla žalovaná povinnost do 10 dnů od ukončení smluvního vztahu vrátit žalobkyni, tuto svou smluvní povinnosti však nesplnila a zařízení nevrátila. Jelikož tedy žalovaná porušila svoji povinnost vyplývající ze zmíněné smlouvy, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované smluvní pokutu v částce 5 000 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Protože žalovaná nezaplatila žalovanou částku, octla se s placením dluhu v prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal i právo na úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.