3 C 130/2023-84 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužných částek s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že žalovaný použil dopravní prostředek původního věřitele [právnická osoba] dne [datum] a to vlak [číslo]. Za přepravu měl zaplatit jízdné. Po započetí přepravy žalovaný ve vlaku poškodil zařízení přepravní společnosti. Jednalo se o prasknutí okna. Pověřeným pracovníkem Českých drah bylo sepsáno potvrzení o nedodržení přepravních podmínek. Na základě oznámení o závadách byl žalovaný vyzván, aby zaplatil žalobci na základě smlouvy přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, což neučinil. Následně původní věřitel uzavřel se žalobcem dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek s tím, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci. Toto bylo žalovanému oznámeno a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne [datum], avšak bezvýsledně. Dále dne [datum] použil žalovaný opět dopravní prostředek původního věřitele [právnická osoba] a to vlak [číslo] s tím, že po započetí přepravy žalovaný opět ve vlaku poškodil zařízení formou prasknutí okna. Z tohoto důvodu byl vyzván k úhradě přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč, což však neučinil. Dne [datum] byla pohledávka za žalovaným původního věřitele opět postoupena žalobci, o čemž byl žalovaný uvědoměn a výzván k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne [datum], avšak bezvýsledně. 2. Žalovanému byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ustanovení § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřil. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ustanovení § 115 a o. s. ř. s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný nereagoval s tím, že žalobce na výzvu soudu ve smyslu ustanovení § 115 a o. s. ř. taktéž nereagoval. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků. 3. Dle ustanovení § 1879 o.z. – věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 4. Dle ustanovení § 1882 odst. 1 citovaného zákona - dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 5. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil z oznámení původního věřitele o závadách ze dne [datum], že žalovaný ve vlaku [číslo] ve shodný den poškodil zařízení přepravní společnosti [právnická osoba] s tím, že daná společnost vyúčtovala žalovanému 2x po částce 1 000 Kč jako přirážku k jízdnému. Z oznámení o závadách ze dne [datum] původního věřitele vyplývá, že žalovaný byl podnapilý a způsobil uvedenou škodu s tím, že způsobil prasknutí oken na voze. Dlužné částky neuhradil. Následně pohledávka za žalovaným na základě smlouvy o postoupení [číslo] ze dne [datum], jejíž součástí je i seznam postupovaných pohledávek byla ve výši 2x 1 000 Kč postoupena žalobci. O tomto byl žalovaný uvědoměn oznámením právního zástupce žalobce ze dne [datum], kdy byl uvědoměn o postoupení pohledávky původním věřitelem žalobci. Žalovaný do současné doby dlužnou částku neuhradil. 6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a vzhledem k výše uvedeným ustanovením citovaného zákona dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Rozhodnutí soudu vychází ze skutečnosti, že v daném řízení bylo prokázáno, že pohledávka původního věřitele byla platně smluvně za žalovaným ve výši dlužné částky postoupena žalobci. Proto soud uložil žalovanému uhradit dlužnou částku a s poukazem na prodlení s úhradou této částky dále soud uložil žalovanému zaplatit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje [ulice] národní banka. 7. S odkazem na procesní výsledek řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) byla žalobci jako zcela úspěšnému ve věci na nákladech řízení přiznána částka ve výši 1 489 Kč, sestávající se z částky 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, dále tří úkonů á 200 Kč, přiznaných dle ustanovení § 14 b odst. 1 písm. a), b) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tří režijních paušálů á 100 Kč dle odst. 5 písm. a) shora citovaného paragrafu shodné vyhlášky s tím, že zůstatek tvoří 21 % DPH - § 137 odst. 3 o. s. ř..