3 C 309/2021-301 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal o nahrazení projevu vůle žalovaného soudem k uzavření smlouvy s žalobcem o převodu nemovitostí, specifikovaných ve výroku I. odstavci A bodu 1 tohoto rozsudku. K dané věci sdělil, že právní předchůdkyně žalobce paní [jméno] [příjmení] uplatnila u právního předchůdce žalovaného již v průběhu roku 1992 postupem dle zákona č. 229/91 Sb. nárok na vydání pozemků v k.ú. [obec] a k.ú. [část obce] u [obec], které byly rodině protiprávně odňaty po dni [datum]. Právní předchůdce žalovaného žádost oprávněné osoby projednával od roku 1992 do roku 2005, tedy po dobu delší 13 let. Dne [datum] bylo v dané věci vydáno poslední restituční rozhodnutí a to Pozemkovým úřadem Kolín [číslo jednací]. Většina odňatých pozemků nebyla původní oprávněné osobě vrácena pro některou ze zákonných překážek dle § 11 zákona o půdě, neboť pozemky po přechodu na stát byly zastavěny například městskou zástavbou či výrobním závodem tiskárny [obec]. Dne [datum] původní oprávněná osoba [jméno] [příjmení] zemřela, aniž by byly vypořádány její restituční nároky dle správních rozhodnutí právního předchůdce žalovaného. Na základě pravomocného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4, č. j. [číslo jednací] ze dne 21. 8. 2019 nabyl žalobce veškerá práva a povinnosti po zemřelé [jméno] [příjmení] z restitučních rozhodnutí, specifikovaných ve výroku I. odstavci A, bodu 3 tohoto rozsudku. Právní předchůdkyně žalobce uplatnila svůj restituční nárok již v průběhu roku 1992, avšak tento nárok nebyl až do jejího úmrtí žalovaným nikdy řádně oceněn a vypořádán v rámci stanovené výše. Teprve v roce 2002 žalovaný částečně nárok paní [jméno] [příjmení] uspokojil v částce 852 608 Kč, i když hodnota restitučního nároku žalobce z citovaných rozhodnutí činí nejméně 5 883 235 Kč. Žalobce se domohl následně u Okresního soudu v Tachově v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] dne 4. 2. 2021 rozsudkem téhož soudu téže sp. zn. zčásti uspokojení svého nároku, kdy v uvedeném řízení byla vypořádána část nároku žalobce ve výši 4 192 026 Kč. Tzn. po odečtení této částky, činí nevypořádaný nárok žalobce [částka]. Tzn. celkový restituční nárok žalobce činil částku 5 883 235 Kč, kdy byla odečtena částka 852 608 Kč a částka 4 192 026 Kč, tj.části nároků, které byly uspokojeny. Žalovaný je ve vztahu k žalobci v prodlení se splněním svých závazků v důsledku nezákonné a nedůvodné liknavosti a zjevné svévole. Vzhledem k uvedenému dle ustálené judikatury Ústavního soudu nálezu [ústavní nález] ze dne [datum] a [ústavní nález] ze dne [datum] a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] vzniklo žalobci právo na vydání konkrétních náhradních pozemků za pozemky nevydané. Žalovaný je toho názoru, že nevydané pozemky původní oprávněné osoby měly být ve smyslu zákona o půdě a [ustanovení pr. předpisu], oceněny jako pozemky zemědělské, neboť ke dni přechodu na stát byly v evidenci nemovitostí vedeny jako zemědělské pozemky i když jejich evidovaný stav neodpovídal stavu skutečnému, kdy již ke dni odnětí byly určeny k zastavění zčásti městskou zástavbou a to obytnými budovami, občanskou vybaveností a zčásti výrobním závodem tiskárny [obec]. Žalobce však dospěl k závěru a to v souladu s judikaturou Ústavního soudu a Nejvyššího soudu, že žalovaný restituční nárok ocenil chybně a oceňovací předpis aplikoval nesprávným způsobem. Dle oceňovacího předpisu a zákona o půdě měla být cena ke dni [datum] odňatých pozemků stanovena částkou 5 883 235 Kč s tím, že žalovaný evidoval částku 854 304 Kč. Žalobce vyzval žalovaného dopisem ze dne [datum], aby restituční nárok řádně přecenil s odkazem na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR. Předmětné nevydané pozemky měly být od počátku oceněny jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 oceňovacího předpisu. Žalobce žalované stanovil lhůtu pro provedení řádného ocenění jeho nároku v délce 30 dnů s tím, že žalovaný se k žádosti nevyjádřil. Následně dne [datum] však zaslal žalobci výzvu k doplnění jeho žádosti ze dne [datum]. Žalobce zaslal žalovanému znalecký posudek [číslo] 2019, vypracovaný ing. arch. [jméno] [příjmení] [jméno], která spoluvlastnický podíl žalobce na odňatých pozemcích stanovila částkou 5 881 537 Kč. Žalovaný nechal vypracovat znalecký posudek znalci [příjmení] [jméno] [příjmení], kterému zaslal stanovisko s doporučením, aby nárok ocenil jako zemědělskou půdu a nikoliv jako pozemky stavební tzn. zcela v neprospěch žalobce. I toto jednání žalovaného je považováno za zjevně liknavé a svévolné. Zdejší soud se ztotožnil s názorem a argumentací žalobce ve věci restitučního nároku žalobce v řízení vedeném pod sp. zn. 7 C 48/2020, kdy akceptoval v rozhodnutí přecenění restitučního nároku žalobce při akceptaci rozhodnutí o dodatečném projednání dědictví. 2. Žalobce původně návrhem požadoval nahrazení projevu vůle žalovaného soudem k uzavření smlouvy s žalobcem o převodu nemovitostí v k.ú. [obec], k.ú. [obec] tak, jak jsou specifikovány v návrhu na zahájení řízení. Následně k návrhu žalobce soud vydal usnesení o předběžném opatření č. j. 3 C 309/2021-6 ze dne 24. 11. 2021 s právní mocí dne [datum], kdy žalovanému zakázal dispozici s pozemky v k.ú. [obec] a k.ú. [obec] [obec], uvedených v návrhu na zahájení řízení. Dále na základě návrhu žalobce soud připustil rozšíření návrhu o pozemky v k.ú. [část obce] na okrese [obec] tak, jak jsou specifikovány v usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne 23. 12. 2021. Dále soud usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 5. 5. 2022 k návrhu žalobce připustil rozšíření návrhu o pozemky v k.ú. [obec], v k.ú. [obec] pod [příjmení] a v k.ú. [část obce], vše na okrese [obec] tak, jak jsou specifikovány v uvedeném rozhodnutí. Usnesením zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne 28. 6. 2022 byla daným rozhodnutím zakázána dispozice s pozemky, citovanými v tomto rozhodnutí do pravomocného ukončení řízení ve věci [spisová značka]. Dále soud připustil na základě návrhu žalobce změnu návrhu rozšířením o pozemek [parcelní číslo] k.ú. [obec]. Současně soud rozhodl k návrhu žalobce v důsledku zpětvzetí části návrhu o zastavení řízení ve vztahu k převodu pozemků v k.ú. [obec], citovaných v uvedeném rozhodnutí. Dále usnesením zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne 20. 10. 2022, s právní mocí dne [datum] bylo řízení co do části ohledně pozemku [parcelní číslo] k.ú. [obec] zastaveno v důsledku zpětvzetí návrhu do této části. 3. Žalovaný s návrhem nesouhlasil, požadoval jeho zamítnutí. K dané věci sdělil, že žalobce se domáhal nahrazení projevu vůle žalovaného při bezúplatném převodu pozemků jako náhrady k uspokojení restitučního nároku po paní [jméno] [příjmení], která zemřela. Jmenovaná byla oprávněnou osobou dle zákona č. 229/91 Sb. k pozemkům, u níž jí vznikl nárok na poskytnutí finanční náhrady za původní pozemky, které jí nebyly vydány na základě rozhodnutí, která jsou citována ve výroku I odst. A, bod 3 rozsudku. Žalobce však není z titulu svého právního nástupnictví oprávněn uplatňovat restituční nárok po [jméno] [příjmení], neboť tato postoupila smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] svůj nárok [jméno] [příjmení], a proto není oprávněna domáhat se přecenění tohoto restitučního nároku. Tato práva by mohl nadále uplatňovat pouze pan [jméno] [příjmení], nikoliv v minulosti [jméno] [příjmení] a po ní žalobce. Daný restituční nárok byl [jméno] [příjmení] vypořádán kupní smlouvou [číslo] [spisová značka] ze dne 29. 4. 2003. Proto na žalobce nemohly z titulu právního nástupnictví po paní [jméno] [příjmení] přejít nároky z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 21. 8. 2019, č. j. [číslo jednací]. Z dané smlouvy o postoupení pohledávky nevyplývá, že by [jméno] [příjmení] měla v úmyslu si část nároku z těchto rozhodnutí ponechat. Poté, co [jméno] [příjmení] postoupila svůj nárok z 11 rozhodnutí [jméno] [příjmení] vůči Pozemkovému fondu, daný nárok již neuplatňovala, Tohoto nároku se začala dovolávat až v roce 2019, to je cca s odstupem 17 let, kdy se mylně domníval žalobce, že na něj z titulu 11 rozhodnutí přešlo právní nástupnictví po [jméno] [příjmení]. Celý tento nárok však přešel již v roce 2002 postupní smlouvou na [jméno] [příjmení] a byl zcela vypořádán. Dále žalovaný nesouhlasil s oceněním pozemků znalkyní ing. arch. [jméno] [příjmení] [jméno], což bylo podpořeno využitím pozemků dle směrného územního plánu aglomerace kolínské, který byl schválen dne [datum]. Z existence tohoto směrného územního plánu nelze dovozovat stavební charakter nevydaných pozemků. Původní pozemky, které nebyly vydány [jméno] [příjmení], byly oceněny správně, neboť v době přechodu dotčených pozemků do vlastnictví státu byl stavební pozemek definován podle § 2 vyhlášky [číslo] ú. l. jako místo vymezené územním rozhodnutím k zastavění. Pouze pozemky, které byly v době přechodu na stát určeny územním rozhodnutím k zastavění, mohou být oceněny jako pozemky určené pro stavbu podle § 14 odst. 1 oceňované vyhlášky. Jiné pozemky, kromě pozemků evidovaných jako zastavěná plocha a nádvoří nebo pozemků