3 C 344/2022-60 — Okresní soud v Tachově

Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že žalobce zjistil, že osobní automobil [registrační značka] je evidován v registru vozidel jako provozovaný s tím, že žalovaný jako vlastník – provozovatel vozidla neměl od 22. 5 do [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. Příspěvek činí za 126 dní nepojištění částku 8 190 Kč a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva částku 300 Kč. Dané částky žalovaný do současné doby neuhradil. Žalovanému byla v řízení ustanovena dle § 29 odst. 3 obč.s.ř. opatrovnice, uvedená v záhlaví tohoto rozhodnutí, neboť současné bydliště žalovaného se soudu nepodařilo zjistit. Žalovanému byla zaslána prostřednictvím opatrovnice výzva ve smyslu ustanovení § 114a o. s. ř., k níž opatrovnice uvedla, že ve spise není doložen výpis z centrálního registru vozidel, osvědčující vlastnictví a provozování předmětného vozidla. Daný doklad právní zástupkyně žalobce soudu následně předložila. Právní zástupkyně žalobce se omluvila z ústního jednání, proto soud jednal v její nepřítomnosti. Opatrovnice žalovaného ponechala rozhodnutí ve věci na zvážení soudu. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil z výpisu z registru vozidel Městského úřadu v Tachově ze dne [datum] (č.l. 45- 46 spisu), že žalovaný je evidován od [datum] do současnosti jako vlastník – provozovatel vozidla [právnická osoba] FE, RZ 7 P2 [číslo]. Současně daný úřad uvedl, že žalovaný ukončil pobyt na adrese [adresa], [datum], [datum] a [datum] právní zástupkyní žalobce o úhradu dílčích dlužných částek jako příspěvků za nepojištěné vozidlo, avšak bezvýsledně. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k ustanovení § 4 odst. 1, 3 a 4 zákona č. 168/99 Sb. dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Rozhodnutí soudu vychází ze skutečnosti, že v daném řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník – provozovatel vozidla, specifikovaného výše, neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla v časovém období od [datum] do [datum] a nezaplatil příspěvek v částce 8 190 Kč za 126 dní nepojištění tohoto vozidla a dále náklady spojené s mimosoudním uplatnění práva ve výši 300 Kč. Z uvedeného důvodu soud proto uložil žalovanému zaplatit dlužnou částku a dále také s příslušenstvím pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje [ulice] národní banka a to pro prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky. S poukazem na procesní výsledek řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) byla žalobci jako zcela úspěšnému ve věci na nákladech řízení přiznána částka ve výši 1 489 Kč, sestávající se z částky 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, dále 3 úkonů á 200 Kč, přiznaných dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) a b) bod 1 vyhlášky č. 177/96 Sb., 3 režijních paušálů á 100 Kč dle odst. 5 písm. a) shora citovaného paragrafu shodné vyhlášky s tím, že zůstatek tvoří 21% DPH. – § 137 odst. 3 o. s. ř.. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř..