3 C 449/2022-50 — Okresní soud v Tachově

Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o neúčelovém revolvingovém úvěru„ Cofiklasik“ [číslo] jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky a sazebník poplatků žalobce. Na základě uvedené smlouvy se zavázal žalobce poskytnout žalovanému úvěr ve formě finančních prostředků v částce 150 000 Kč s tím, že smluvní úrok byl sjednán ve výši 12,30 % p.a. a měsíční splátky v částce 2 956 Kč, splatné vždy k 25 dni v měsíci. Žalovaný se zavázal také platit měsíčně pojistné v částce 207 Kč. Žalobce svůj závazek splnil s tím, že odeslal finanční prostředky dne [datum] na účet žalovaného číslo [bankovní účet]. Žalovaný plnil pouze částečně s tím, že uhradil celkově 151 612 Kč s tím, že částka 9 936 Kč byla použita na úhradu pojistného a částka 49 781 Kč na úhradu smluvního úroku a částka 91 395 Kč na úhradu jistiny a částka 500 Kč na úhradu nákladů spojených s vymáháním. Celkový dluh žalovaného činí 64 288 Kč a sestává se z dlužné jistiny ve výši 58 605 Kč, dále dlužných smluvních úroků ke dni odstoupení v částce 3 083 Kč, dlužných úhrad nákladů v případě ukončení smlouvy v částce 1 500 Kč a dlužných nákladů na upomínky v částce 1 100 Kč. Žalobce prověřil úvěruschopnost žalovaného a to na základě telefonického prověřování, zaslaného výpisu z účtu a dále z údajů publikovaných státem ohledně životního a existenčního minima a z údajů o průměrných výdajích obyvatel včetně výpisu z databáze Českého statistického úřadu. Účastníci se z ústního jednání omluvili. Proto soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, což je v souladu s ust. § 101 odst.3 obč.s.ř. Dle ustanovení § 2395 o. z. – smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru„ Cofiklasik“ [číslo] na základě níž se zavázal žalobce poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 150 000 Kč za smluvní úrok ve výši 12,30 % p.a. s vymezenými měsíčními splátkami 2 956 Kč Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky žalobce a sazebník poplatků. Žalobce prověřil úvěryschopnost žalovaného, o čemž svědčí obsah zprávy / č.l. 12- 14 spisu /. Dle vyjádření žalobce žalovaný na závazek ze smlouvy uhradil celkově částku 151 612 Kč, která byla použita zčásti na úhradu sjednaného pojistného, smluvního úroku, jistiny a nákladů spojených s vymáháním pohledávky, tak jak je specifikováno v návrhu na zahájení řízení. Zůstatek zůstal neuhrazen. Z dokladu na č.l. 19 spisu je patrno, že žalovanému byla zaslána částka ve výši 150 000 Kč na jeho číslo účtu [bankovní účet]. Žalovaný byl uvědomen právním zástupcem žalobce dne [datum] o odstoupení od smlouvy o úvěru z důvodu porušení smluvních povinností s okamžitou úhradou dluhu ve výši 64 288 Kč, bezvýsledně. Současně byl žalovaný uvědomen i o zániku pojištění. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovanému ustanovení výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Soud, uložil žalovanému uhradit nezaplacenou dlužnou jistinu ve výši 58 605 Kč, náklady související s ukončením smlouvy v částce 1 000 Kč a částku 400 Kč za jednu upomínku. Co do zbytku byl návrh zamítnut s poukazem na to, že náklady v případě ukončení smlouvy o úvěru činily dle sazebníku poplatků částku 1 000 Kč, když sazebník byl vydán s účinností od [datum] a dále náklady na upomínku činily částku 400 Kč, tzn. za zaslání jedné upomínky s tím, že v ostatním tyto náklady za zaslání dalších upomínek byly již dle soudu nadbytečné. Pokud se jedná o dlužné smluvní úroky, vyčíslené ke dni odstoupení v částce 3 083 Kč, tuto výši úroků žalobce v řízení neprokázal, neboť na smluvní úrok již žalovaný uhradil částku ve výši 49 781 Kč. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 3) o. s. ř., kdy žalobce byl z převážné části úspěšný ve věci, a proto mu byla přiznána plná náhrada nákladů řízení v částce 17 735 Kč, sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 215 Kč, dále ze 3 právních úkonů á 3 700 Kč, přiznaných dle ustanovení § 7 bod 5) vyhlášky č. 177/96 Sb., 3 režijních paušálů á 300 Kč - § 13 odst. 4) téže vyhlášky s tím, že zůstatek tvoří 21 % DPH - § 137 odst. 3) o. s. ř.. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř..