3 C 460/2022-31 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že účastníci uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu, na základě níž žalobce převedl do vlastnictví žalovaného pozemek p. [číslo] v k.ú. [obec] za zvýhodněnou kupní cenu ve výši 36 195 Kč s povinností, že kupující tzn. žalovaný předloží do 7 let od nabytí právní moci vkladu smlouvy do katastru, na základě níž došlo k převodu vlastnictví, pravomocné rozhodnutí o kolaudaci stavby rodinného domu, který měl být na předmětném pozemku umístěn. V případě porušení uvedené povinnosti měl zaplatit žalovaný smluvní pokutu ve výši dlužné částky se splatností do 15 dní od doručení výzvy, což bylo uvedeno v kupní smlouvě. Vlastnické právo ve prospěch žalovaného, bylo vloženo do katastru nemovitostí dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum] pod sp. zn. V [číslo]. Proto měl žalovaný předložit žalobci kolaudační rozhodnutí nejpozději ke dni [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaným rozhodnutí v uvedené lhůtě nebylo předloženo a žalovaný nezaplatil ani na základě písemné výzvy žalobci částku 250 000 Kč, byl podán předmětný návrh. Žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky s tím, že žalovaný prostřednictvím právního zástupce poukázal na skutečnost, že pozemek byl prodán v rámci dražebního prodeje s právními účinky dne [datum] a že žalovaný tuto svoji podmínku nemohl splnit a dále také žalovaný namítal promlčení, neboť promlčecí lhůta začala běžet ode dne následujícího po nabytí právních účinků exekuční dražby, to je od [datum]. [příjmení] 36 195 Kč, za kterou byl ze strany žalobce žalovanému pozemek převeden, neodpovídala tehdejší tržní hodnotě převáděných pozemků. Pokud by žalovaný dlužnou částku neuhradil, tak by profitoval na prodeji exekučního pozemku v dražbě. 2. Žalovaný požadoval zamítnutí návrhu. Poukázal na námitku promlčení, kdy žalobce mohl svoji pohledávku uplatnit vůči žalovanému již dříve, neboť již v roce 2015 byl informován o tom, že proběhla exekuční dražba a pozemek byl vydražen. Žalobce věděl, kdo je vlastníkem pozemku tzn., že je jím někdo jiný než žalovaný. V uvedené době bylo evidentní, že žalovaný porušil smlouvu a není schopen ji splnit. Tzn. od roku [rok] běžela obecná promlčecí lhůta 3 roky. V této lhůtě mohl žalobce podat návrh k soudu. Dále poukázal žalovaný prostřednictvím právního zástupce na rozhodnutí Nejvyššího soudu [spisová značka], kdy bylo rozhodováno o přiměřenosti smluvní pokuty. Žalovaný byl také přesvědčen, že zájem obce nebyl poškozen, neboť na pozemku stojí dům. 3. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] kupní smlouva se zřízením předkupního práva, na základě níž žalobce jako prodávající převedl do vlastnictví žalovaného jako kupujícího parcelu 25 /25 – ornou půdu o výměře 988 m² v obci [obec] za kupní cenu 36 195 Kč. V článku V. smlouvy bylo mezi účastníky dohodnuto, že pozemek, který je předmětem kupní smlouvy, je stavebně určen výhradně pro výstavbu domu. Zastupitelstvo obce pro prodej parcely stanovilo podmínku, ke které se kupující zavázal, a to do 7 let od právní moci vkladu vlastnického práva kupujícího k převáděné nemovitosti, prokazatelně předloží žalobci jako prodávajícímu, pravomocné rozhodnutí o kolaudaci stavby rodinného domu, umístěného na převáděném pozemku. V případě, že tuto povinnost poruší, tzn. v uvedené lhůtě nepředloží kolaudační rozhodnutí, vzniká žalobci nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 250 000 Kč, splatné do 15 dnů od zaplacení výzvy. Dále bylo také mezi účastníky dohodnuto, že pokud v příslušné lhůtě a to do 7 let od právní moci vkladu práva do katastru nezahájí žalovaný stavbu na prodávaném pozemku, má žalobce právo jednostranně od kupní smlouvy odstoupit a má nárok taktéž na zaplacení smluvní pokuty uvedené výše. Žalovaný vzal také na vědomí při podpisu kupní smlouvy, že byl seznámen s usnesením zastupitelstva žalobce [číslo] ze dne [datum], ve kterém byly stanoveny podmínky prodeje. Z vyrozumění Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, [anonymizováno] pracoviště v [obec] o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] je patrno, že tehdy byla vlastníkem parc. [číslo] – orné půdy o výměře 988 m², obec Rozvadov jako žalobce. Z výzvy právního zástupce žalobce ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný byl vyzýván o úhradu smluvní pokuty ve výši 250 000 Kč do [datum]. Dále byl žalovaný prostřednictvím právního zástupce žalobce dne [datum] uvědomen v souvislosti s výzvou ohledně úhrady dlužné částky, že mezi účastníky bylo smluvně ujednáno, že nesplnění podmínky předložení kolaudačního rozhodnutí bude posuzováno až k datu [datum]. Jakékoliv dřívější uplatnění by bylo předčasné, neboť žalovaný mohl svoji povinnost z kupní smlouvy splnit od [datum] do [datum] opětovným získáním vlastnictví k předmětnému pozemku. Dále ze strany žalobce bylo poukázáno na to, že žalovanému byl převeden pozemek za zvýhodněnou kupní cenu ve výši 36 195 Kč s tím, že dražební prodej byl realizován za jiných podmínek, tzn. cen tržních, kdy žalovaný v rámci exekuce z tohoto prodeje profitoval. Proto byla smluvní pokuta a její výše přiměřená. Ze sdělení Městského úřadu v Boru ze dne [datum] vyplývá, že odboru výstavby a územního plánování při [anonymizováno] úřadu v [obec] bylo doručeno ohlášení o dokončení stavby domu dne 6. 4. 2020 pod č. j. [číslo] [spisová značka]. Dále bylo žádáno o přidělení čísla popisného s tím,že stavebnímu úřadu byl doručen také geometrický plán. Dne [datum] bylo stavbě rodinného domu přiděleno číslo popisné. Žádost podal Ing. Arch. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa]. Současně bylo uvedeno, že kolaudačnímu souhlasu nebo kolaudačnímu rozhodnutí podléhají pouze dokončené stavby dle § 119 odst. 1 stavebního zákona a to stavby veřejné infrastruktury, tzn. stavby, jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit, dále stavby, u kterých bylo stanoveno provedení zkušebního provozu a dále změny stavby, které jsou kulturní památkou. Z uvedeného důvodu rodinný dům nepodléhá kolaudačnímu rozhodnutí, pokud je stavbou pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena. Rodinný dům může mít nejvýše 3 samostatné byty, nejvýše 2 nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. Z žádosti Ing. Arch. [jméno] [příjmení], ze dne [datum] adresované Městskému úřadu v Boru, odboru výstavby vyplývá, že v zastoupení investora stavby IT Mobili.s.r.o., sídlem [adresa] [příjmení] v [adresa]. Z dokladu žalobce ze dne [datum] je patrno, že stavbě rodinného domu, umístěné na parcele st.p. [číslo] v k. ú. [obec] bylo přiděleno číslo popisné 261. Z výzvy Městského úřadu v Boru, odboru výstavby a územního plánování ze dne [datum] vyplývá, že žádal Obecní úřad v Rozvadově o přidělení čísla popisného ke stavbě rodinného domu na stavebním pozemku 581 /zastavěná plocha a nádvoří/ v k.ú. [obec], vytvořeného na základě geometrického plánu [číslo] ze dne [datum]. Pro výše uvedenou stavbu rodinného domu bylo vydáno společné rozhodnutí o povolení stavby dne [datum], pod č.j. [číslo] Bor/OVÚP/11 [číslo] výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, [anonymizováno] pracoviště v [obec] ze dne [datum] je patrno, že vlastníkem pozemku [číslo] - orná půda o výměře 988 m² 2 v obci [obec] /v k.ú. [obec] [číslo] č.l. 25 spisu/ je společnost [právnická osoba], sídlem [adresa]. Současně z tohoto výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že nabývacím titulem k vlastnickému právu pro uvedenou společnost bylo usnesení soudního exekutora o udělení příklepu ze dne 15. 7. 2015 sp.zn. [spisová značka] s právní moci dne [datum] s právními účinky zápisu k okamžiku [datum]. 4. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce vyhovět nelze. Důvodem je ta skutečnost, že nárok žalobce s poukazem na námitku promlčení vznesenou žalovaným je promlčen ve smyslu ustanovení § 629 odst. 1 o. z. Soud poukazuje na ustanovení § 619 odst. 2 o. z., kdy právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. V daném případě z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] zcela jednoznačně vyplývá, že vlastníkem pozemku, který byl v minulosti převeden na žalovaného [číslo] - orná půda o výměře 988 m², je jiný subjekt a to společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa]. Je tedy zřejmé, že již od [datum], kdy byl udělen příklep soudního exekutora k prodeji pozemku, se o této skutečnosti měl a mohl dozvědět žalovaný, neboť se jednalo o pozemek v katastrálním území obce Rozvadov, tzn. žalobce. Tzn. od [datum] běžela tříletá obecná promlčecí lhůta k uplatnění nároku žalobce o zaplacení smluvní pokuty u soudu. Takto se nestalo. Žalobcem byl podán předmětný návrh u zdejšího soudu dne [datum]. Soud nesouhl