3 C 142/2024-50 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím. Původní věřitel , právnická osoba, uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru číslo , tel. číslo, na základě níž byla žalovanému poskytnuta částka , částka, . Následně na základě smlouvy ze dne , datum, byla pohledávka původního věřitele za žalovaným postoupena žalobci. Předmětem žalobního návrhu je částka , částka, , která se sestává z nesplacené jistiny ve výši úvěru ve výši , částka, a ze smluvního úroku v době zesplatnění úvěru v částce , částka, a smluvní pokuty v době zesplatnění v částce , částka, vše splatné nejpozději do , datum, . Žalovaný byl upomínán o úhradu dlužné částky, avšak bezvýsledně.2. Žalovanému byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ustanovení § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřil. Dále bylo žalovanému zaslána výzva ve smyslu-2- , právnická osoba, 142/2024ustanovení § 115 a o. s. ř. s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný taktéž nereagoval s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ustanovení § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků.3. Dle ustanovení § 1879 OZ – věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).4. Dle ustanovení § 1882 odst. 1 citovaného zákona – dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.5. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že původní věřitel , právnická osoba, IČ , IČO, uzavřel s žalovaným dne , datum, pod číslem , tel. číslo, smlouvu o úvěru, na základě níž se daná společnost zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, za smluvní úrok ve výši 265,84 % p.a. se splatností do 30 dnů od poskytnutí. RPSN byla vymezena ve výši 1 007,2 %. Daná částka měla být poskytnuta žalovanému na bankovní účet číslo , č. účtu, . Z dokladu /čl. 20 spisu/ z výpisu banky Creditas vyplývá, že dne , datum, byla na číslo účtu, uvedené shora, vyplacena částka , částka, pod variabilním symbolem , var. symbol, . Žalovaný však řádným způsobem úvěr nesplácel. Z tohoto důvodu byl žalovaný vyzýván shora uvedenou společností dne , datum, o úhradu částky , částka, , avšak bezvýsledně. Následně na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným pod číslem smlouvy o úvěru ve výši , částka, postoupena žalobci. O tomto byl žalovaný uvědoměn oznámením původního věřitele ze dne , datum, . Žalovaný byl vyzýván právním zástupcem žalobce dne , datum, o úhradu částky v celkové ve výši , částka, včetně nákladů řízení, bezvýsledně.6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovaným ustanovením shora uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Pouze do částky , částka, byla pohledávka původního věřitele platně smluvně postoupena žalobci, když se jedná o částku, která představuje jistinu úvěru poskytnutou žalovanému původním věřitelem. Tzn. soud uložil žalovanému uhradit částku , částka, a s poukazem na prodlení s úhradou této částky dále soud uložil žalovanému zaplatit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje Česká národní banka.7. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smlouvy o úvěru, jejíž ujednání o výši smluvního úroku je v rozporu s dobrými mravy dle ustanovení § 1 odst. 2 o.z, kdy z tohoto důvodu je smlouva o úvěru dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. zcela neplatná. Proto žalobci příslušelo pouze bezdůvodné obohacení dle § 2991 o.z. ve výši , částka, , následně postoupené žalobci.8. Dále soud uložil s odkazem na procesní výsledek řízení (§ 142 odst. 2 o. s. ř.) žalovanému uhradit žalobci jako zčásti úspěšnému ve věci náklady řízení ve výši 77,5 % z celku ve výši , částka, z původních nákladů, které by žalobci byly přiznány v případě plného úspěchu ve věci ve výši , částka, , sestávající se z částky , částka, jako zaplaceného soudního poplatku, tří úkonů á , částka, – § 14 b) odst. 1 písm. a), b) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tří režijních paušálů á , částka, – § 14 b) odst. 5 písm. a) citovaného paragrafu shodné vyhlášky s tím, že zůstatek představuje 21 % DPH ve výši , částka, – § 137 odst. 3 o. s. ř..9. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení, uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku, byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř..-, právnická osoba, C 142/2024