3 C 167/2024-109 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu číslo 011395597R, na základě níž byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši , částka, . Nedílnou součástí smlouvy byly i obchodní podmínky žalobce ze dne , datum, . Finanční prostředky žalobce poskytl žalovanému za smluvní úrok ve výši 13,90 % p.a. s tím, že úvěr byl splatný ve splátkách , částka, měsíčně vždy k 15.dni měsíce, počínaje dnem , datum, . K čerpání úvěru došlo bezhotovostně. Žalovaný však řádným způsobem úvěr nesplácel. O konečné splatnosti byl žalovaný informován oznámením o zesplatnění úvěru, které bylo odesláno na doručovací adresu žalovaného. Následně byla úroková sazba s poukazem na zák. č. 186/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb. změněna a to ve výši reposazby, stanovené Českou národní bankou zvýšené o 8% bodů. Dlužná částka se sestává z dlužné jistiny ve výši , částka, a poplatků v částce , částka, . Dále žalobce požaduje přiznání smluvního úroku ve výši 8,5 % p.a. a úroku z prodlení ve výši 15 % p.a. od , datum, do zaplacení z dlužných částek.2. Vzhledem k tomu,že žalovaný je státní příslušník Slovenské republiky, jedná se o věc s cizím prvkem. Soud proto postupoval v souvislosti s příslušností dle nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012 ze dne , datum, , kapitoly II. oddílu 2, článku 7,bodu 1a. Rozhodným právem je dle nařízení Evropského parlamentu a Rady/ES/ č.593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy /Řím I/ právní řád České republiky.3. Žalovanému byl v řízení dle § 29 odst. 3 o. s. ř. ustanoven opatrovník, uvedený v záhlaví tohoto rozhodnutí, neboť současné bydliště žalovaného se soudu nepodařilo zjistit.4. Žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání taktéž jako opatrovník žalovaného. Opatrovník žalovaného v písemném vyjádření ze dne , datum, uvedl, že nezná žádnou skutečnost, která by mu umožňovala zpochybnit existenci uplatněné pohledávky případně její části. Ze strany žalovaného nebyla proti uplatněnému nároku vznesena žádná právně významná námitka a nepřicházelo v úvahu případné promlčení nároku žalobce.5. Dle ustanovení § 2395 o.z. – smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru číslo , Anonymizováno, , na základě níž se zavázala banka poskytnout žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu , částka, s tím, že úrok byl sjednán ve výši 13,90 % p.a.. Úvěr byl poskytnut na předčasné splácení všech peněžitých závazků žalovaného, vyplývajících ze smlouvy uzavřené mezi účastníky dne , datum, číslo , Anonymizováno, . Úvěr byl splatný po splátkách , částka, měsíčně od , datum, s tím, že poslední splátka byla vymezena ve výši , částka, dne , datum, . Žalovaný však řádným způsobem poskytnutý úvěr nesplácel. Z tohoto důvodu byl opakovaně upomínán dne , datum, a dne , datum, o zaplacení dlužných částek, bezvýsledně. Dne , datum, byl uvědoměn žalovaný o zesplatnění úvěru ke dni , datum, v částce , částka, , splatné do , datum, , bezvýsledně. Žalovaný požádal o výše uvedený úvěr na základě žádosti ze dne , datum, .7. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovanému ustanovení výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Rozhodnutí soudu vychází ze skutečnosti,-, právnická osoba, C 167/2024že v daném řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši částky uvedené shora, který žalovaný neuhradil. Proto soud uložil žalovanému zaplatit dlužnou částku ve výši , částka, , sestávající se z částky , částka, jako jistiny a poplatků ve výši , částka, . Poplatky v uvedené výši tvoří poplatek za pojištění a poplatky za zaslání upomínek. Dále soud uložil s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky zaplatit žalovanému také úrok z prodlení v zákonné výši dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje Česká národní banka. Soud také uložil žalovanému zaplatit smluvní úrok ve výši nikoliv dle sazby sjednané ve smlouvě o úvěru, ale v úrokové sazbě, která byla s poukazem na zák. č. 186/2020 Sb. změněna a to na výši reposazby, stanovené Českou národní bankou a platnou pro první den prodlení s plněním peněžitého dluhu, zvýšené o 8 procentních bodů.Žalobci byly také přiznány náklady řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) s odkazem na procesní výsledek řízení v částce , částka, , sestávající se z částky , částka, jako zaplaceného soudního poplatku, dále tří úkonů á , částka, , přiznaných dle ustanovení § 7 bodu 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., tří režijních paušálů á , částka, - § 13 odst. 4 téže vyhlášky s tím, že zůstatek tvoří 21 % DPH - § 137 odst. 3 o. s. ř..8. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř..