7 C 393/2023-19 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 121 899,90 Kč s úrokem, úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala peněžní prostředky do úvěrového rámce 120 000 Kč, které však do uvedeného data splatnosti nevrátila. Žalovaná úvěr nesplácela, a proto byl žalobkyní ke dni , datum, zesplatněn. Žalovaná tak dluží žalobkyni částku 121 899,90 Kč sestávající z jistiny ve výši 119 999,90 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvy žalobkyně nezaplatila.2. Soud zaslal žalované do datové schránky výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřila k žalobě. Výzva byla žalované doručena dne , datum, na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaná na výzvu nereagovala.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Ze smlouvy o úvěru s opakovaným čerpáním ze dne , datum, , jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky do výše 20 000 Kč a žalovaná se zavázala čerpanou částku vrátit spolu s úrokem. Roční úroková sazba činila 26,28 %, RPSN ve výši 37,82 %. Úvěrový rámec byl následně navýšen na , adresa, Kč. Úvěr byl splatný v měsíčních splátkách ve výši 4 % z čerpané částky k 20. dni v měsíci. , právnická osoba, případ prodlení s úhradou byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč a náklady na vymáhání za každou upomínku ve výši 300 Kč. V části ukončení smlouvy bylo sjednáno právo žalobkyně zesplatnit úvěr v případě, že se žalovaná dostane do prodlení nejméně se 2 splátkami nebo nezaplatí jednu splátku déle než 3 měsíce.5. Úvěr byl zesplatněn výzvou ze dne , datum, .6. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vyplývá průběh splácení a jednotlivé započtení. Žalovaná čerpala celkem částku 168 041 Kč a uhradila na úvěr celkem částku 79 548 Kč (na jistinu 48 041,10 Kč, na úrok a úrok za hotovostní transakce 31 406,90 Kč a poplatek za pozdní platbu 100 Kč). Žalované byly účtovány náklady na vymáhání po 300 Kč ve splátce 29, 30 a 31, tj. celkem ve výši 900 Kč. Smluvní pokuta byla naúčtována za neuhrazené splátky 30 a 31 po 500 Kč, tj. celkem ve výši 1 000 Kč.7. Žalovaná byla opakovaně vyzývána k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou ze dne , datum, .8. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak je popsán výše.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na základě které žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky do výše 120 000 Kč, za celé období celkem 168 041 Kč, a žalovaná se zavázala vedle této částky zaplatit úrok ve výši 26,28 %. Žalovaná však tuto svou povinnost nesplnila, když uhradila pouze částku ve výši 79 548 Kč, z toho na jistinu 48 041,10 Kč, k úhradě tak zbývá 119 999,90 Kč. Jelikož žalovaná neplnila podmínky úvěrové smlouvy, byly jí naúčtovány ještě náklady za vymáhání ve výši 900 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobkyni přiznal i právo na zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v částce 27 673 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 876 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „advokátní tarif“, a to převzetí věci, žaloba a předžalobní upomínka, po 5 980 Kč dle § 7 bod 5 advokátního tarifu a 3 náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, proto byla náhrada navýšena o DPH ve výši 21 % z částky 18 840 Kč, tj. 3 956,40 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši po zaokrouhlení 27 673 Kč má žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.13. , adresa, k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.