7 C 411/2023-21 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 260 709,35 Kč s úrokem, úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 300 000 Kč. Žalovaný úvěr nesplácel, a proto byl právní předchůdkyní žalobkyně ke dni , datum, zesplatněn. Žalovaný dluží částku 260 709,35 Kč sestávající z jistiny ve výši 257 540,35 Kč a poplatků ve výši 3 169 Kč. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvy žalobkyně nezaplatil.2. Soud zaslal žalovanému na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil k žalobě. Výzva byla žalovanému doručena dne , datum, na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný na výzvu nereagoval.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil s účinností k , datum, předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou na žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován dopisem ze dne , datum, .5. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 300 000 Kč a žalovaný se zavázala čerpanou částku vrátit spolu s úrokem ve 108 měsíčních splátkách po 4 056 Kč, úroková sazba činila 8,70 % p. a., RPSN 9,47 % p. a. a poplatek za úvěr ve výši 3 169 Kč. Ve smlouvě byl sjednán též bonus za řádné splácení ve formě odpuštění až 15 posledních splátek.6. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému dne , datum, poslední výzvu k úhradě dlužné částky po splatnosti s upozornění na požadavek okamžitého splacení celého úvěru. Úvěr byl zesplatněn výzvou ze dne , datum, .7. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou ze dne , datum, .8. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak je popsán výše.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výše 300 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle této částky zaplatit úrok ve výši 8,70 % a poplatek ve výši 3 169 Kč. Žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobkyni přiznal i právo na zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v částce 45 568 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 10 429 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „advokátní tarif“, a to převzetí věci, žaloba a předžalobní upomínka, po 9 380 Kč dle § 7 bod 5 advokátního tarifu a 3 náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, proto byla náhrada navýšena o DPH ve výši 21 % z částky 29 040 Kč, tj. 6 098,40 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši po zaokrouhlení 45 568 Kč má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.13. , adresa, k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.