10 C 179/2025-33 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost vydat žalobci měřicí zařízení (plynoměr) typu , Anonymizováno, , výrobního čísla , hodnota, , umístěné v odběrném místě na adrese , adresa, , identifikovaném kódem EIC: , Anonymizováno, . Žalobu odůvodnil tím, že žalobce je obchodní společností, provozovatelem distribuční soustavy plynu na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem. Podle § 71 odst. 2 energetického zákona je žalovaný povinen umožnit provozovateli distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení za účelem jeho demontáže. Distribuce plynu do uvedeného odběrného místa byla ukončena dne 17. 2. 2023. Žalobce se před podáním žaloby opakovaně snažil provést demontáž plynoměru, žalovaný však jeho zpřístupnění neumožnil, ačkoliv byl výzvami ze dne 12. 8. 2024 a 3. 3. 2025 prokazatelně vyzván k jeho zpřístupnění. Ani přes předžalobní upomínku žalovaný plynoměr nevydal ani nezpřístupnil.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Z žalobcem předložených důkazů soud zjistil, že distribuce plynu do odběrného místa identifikovaného kódem EIC , Anonymizováno, na adrese , adresa, byla ukončena dne 17. 2. 2023 z důvodu neplacení, což vyplývá z přílohy k žádosti o ukončení distribuce plynu. Odběrné místo bylo vybaveno měřicím zařízením – plynoměrem typu , Anonymizováno, , výrobního čísla , hodnota, , který je ve vlastnictví žalobce jako provozovatele distribuční soustavy. Z dokumentů dále vyplývá, že žalobce se opakovaně pokusil provést demontáž tohoto plynoměru, avšak pokusy dne 19. 1. 2024 a 6. 3. 2024 byly neúspěšné z důvodu odmítnutí nebo nepřítomnosti žalovaného, což je doloženo záznamy o neprovedení práce. Předžalobní upomínkou ze dne 3. 3. 2025 byl žalovaný vyzván ke zpřístupnění plynoměru nejpozději do 25. 3. 2025, přičemž byl upozorněn na možnost podání žaloby a povinnost hradit náklady řízení. Přes opakované výzvy žalovaný měřicí zařízení nevydal ani nezpřístupnil.4. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.Podle § 71 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni vybavit měřícím zařízením odběrná místa zákazníků připojená k jimi provozované soustavě a předávací místa mezi jimi provozovanou soustavu a jinou distribuční soustavou (odst. 2). Zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřícím zařízením vybavil, přístup k měřícímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřícího zařízení.Podle § 119 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 349/2015 Sb., o pravidlech trhu s plynem, provozovatel distribuční soustavy provede na žádost dodavatele plynu ukončení dodávky plynu při neoprávněném odběru plynu u odběrného místa zákazníka kategorie maloodběratel a domácnost do deseti pracovních dnů ode dne požadovaného ukončení dodávky plynu, kdy doba deseti pracovních dnů začíná běžet dnem požadovaného ukončení dodávky plynu včetně. V případě, že se nepodaří provozovateli distribuční soustavy ukončit dodávku plynu z důvodu nepřístupného měřidla a neposkytnutí součinnosti zákazníka při ukončení dodávky plynu, má se za to, že nastává účinek ukončení dodávky od patnáctého pracovního dne ode dne požadovaného ukončení dodávky plynu včetně. V případě, že nastane účinek ukončení dodávky podle předcházející věty, provede provozovatel distribuční soustavy k tomuto datu výpočet předpokládané výše spotřeby plynu podle právního předpisu, který upravuje měření plynu, a tento výpočet předá dodavateli plynu a operátorovi trhu u odběrných míst, která byla prostřednictvím kódu označena pro jednotlivé zasílání dat operátorovi trhu..5. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalovaný , Jméno žalovaného, , nar. , Datum narození žalovaného, , , adresa, , identifikovaného kódem EIC , Anonymizováno, . Toto odběrné místo bylo vybaveno měřicím zařízením – plynoměrem typu , Anonymizováno, , výrobního čísla , hodnota, , který je ve vlastnictví žalobce jako provozovatele distribuční soustavy. Distribuce plynu byla ukončena dne 17. 2. 2023 z důvodu neplacení, což vyplývá z přílohy k žádosti o ukončení distribuce plynu. Žalobce se následně opakovaně pokusil provést demontáž plynoměru, avšak pokusy dne 19. 1. 2024 a 6. 3. 2024 byly neúspěšné z důvodu odmítnutí nebo nepřítomnosti žalovaného, jak plyne ze záznamů o neprovedení práce. Předžalobní upomínkou ze dne 3. 3. 2025 byl žalovaný vyzván ke zpřístupnění plynoměru nejpozději do 25. 3. 2025, avšak na tuto výzvu nereagoval.6. Ze shora uvedených skutečností a z právními předpisy stanovených práv a povinností vyplývá povinnost žalovaného umožnit provozovateli distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení mimo jiné za účelem jeho odebrání (§ 71 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon). Vzhledem k tomu, že žalovaný po ukončení dodávky plynu do odběrného místa tuto povinnost nesplnil a neumožnil odebrání plynoměru, soud žalobě na vydání měřicího zařízení vyhověl dle § 1040 občanského zákoníku, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 171 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 100 Kč ve výši 1 071 Kč.