3 C 262/2025-61 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalované o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že původní věřitel společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , kdy při uzavření smlouvy bylo žalované přiděleno specifické číslo , hodnota, . Původní věřitel prověřil úvěryschopnost žalované, kdy žalovaná potvrdila informace o příjmech, výdajích, finanční situaci s tím, že daný věřitel posoudil, že žalované je možno daný úvěr poskytnout. Na základě smlouvy zaslal původní věřitel žalované finanční prostředky ve výši 60 000 Kč bezhotovostně s tím, že žalovaná vyčerpala částku 66 360,62 Kč. Žalovaná dle vyjádření žalobce uhradila na závazek ze smlouvy částku 52 617,50 Kč. Následně na základě smlouvy ze dne , datum, s účinností k témuž dni byla postoupena pohledávka původního věřitele za žalovanou žalobci. O tomto byla žalovaná uvědoměna. Žalovaná byla upomínána o zaplacení dlužné částky, avšak bezvýsledně.2. Žalované byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ustanovení § 114a o.s.ř., ke které se nevyjádřila. Dále byla žalované zaslána výzva ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaná taktéž nereagovala s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků.3. Dle ustanovení § 1879 o.z. - věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).4. Dle ustanovení § 1882 odst. 1 o.z. - dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.5. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že původní věřitel , právnická osoba, , IČ: , IČO, uzavřel s žalovanou dne , datum, pod číslem , hodnota, smlouvu o úvěru s úvěrovým rámcem 60 000 Kč a smluvním úrokem ve výši 54% p.a. Žalobce na základě uvedené smlouvy vyplatil žalované dne , datum, částku 18 000 Kč, dne , datum, částku 9 680 Kč, dne , datum, částku 38 680,62 Kč. Tzn. žalobce vyplatil žalované celkově na základě smlouvy částku 66 360,62 Kč po opakovaném čerpání dle čl. 1, bodu 1.5. Žalovaná řádným způsobem úvěr nesplácela s tím, že na shora uvedenou částku uhradila dle vyjádření žalobce 52 617,50 Kč. Zůstatek zůstal neuhrazen. Následně původní věřitel na základě smlouvy ze dne , datum, s účinností k témuž dni postoupil pohledávku za žalovanou žalobci s tím, že součástí smlouvy o postoupení pohledávky je seznam postupovaných pohledávek, kdy pohledávka za žalovanou je evidovaná pod číslem smlouvy o úvěru. Ve smlouvě o úvěru je uvedeno, že tato smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou dle čl. 16, bod 16. 1. Žalovaná byla vyzývána právním zástupcem žalobce o úhradu dlužné částky ve výši 62 956,10 Kč nejpozději do , datum, , avšak bezvýsledně.6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovaným ustanovením výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku, tzn. do částky 13 743,12 Kč jako zůstatku původně poskytnuté jistiny úvěru po částečné úhradě žalovanou. Proto soud uložil žalované uhradit částku ve výši 13 743,12 Kč (66 360,62 Kč-52 617,50 Kč) s úrokem z prodlení pro prodlení žalované s úhradou této částky, kdy výše úroku z prodlení byla stanovena ve výši reposazby, stanovené Českou národní bankou platnou k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu s tím, že úrok z prodlení a jeho účtování je dán ustanovením § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje Česká národní banka.7. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smlouvy o úvěru, jejíž ujednání o vymezení doby trvání smlouvy - na dobu neurčitou, je v rozporu s dobrými mravy dle ustanovení § 1 odst. 2 o.z., kdy daná smlouva o úvěru je z uvedeného důvodu dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. zcela neplatná. Proto původnímu věřiteli příslušelo pouze bezdůvodné obohacení dle § 2991 o.z. ve výši částky, uvedené ve výroku I tohoto rozsudku následně postoupené žalobci.8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.z. s odkazem na procesní výsledek řízení, kdy účastníci, a to každý z nich byli ve věci úspěšní pouze zčásti.9. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím, uvedených ve výroku I tohoto rozsudku, byla žalované vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.