5 C 137/2025-29 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se po žalovanému domáhal zaplacení částky 18 220,53 Kč s úrokem z prodlení a smluvní pokutou ve výši 127,52 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce a žalovaný uzavřely dne , datum, smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , přičemž k uzavření smlouvy došlo prostřednictvím internetových stránek žalobce www.flexifin.cz. Na základě smlouvy o úvěru poskytl žalobce žalované peněžní prostředky v celkové výši 8 000 Kč. Žalovaný si sjednal doplňkovou službu „Klidné spaní“ za poplatek 43,92 Kč, službu „Presto“ za poplatek 165 Kč a informační SMS servis za poplatek 11,52 Kč. Jedná se o služby volitelné. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek. Žalobce vypověděl smlouvu, o čemž informoval žalovaného e-mailem ze dne , datum, a žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou celého úvěru. Nesplacený dluh žalovaného se skládá z jistiny ve výši 7999,96 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 158,91 Kč, smluvního úroku ve výši 9713,70 Kč, poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši 43,92 Kč, poplatku za službu „Presto“ ve výši 165 Kč a poplatku za službu informační SMS servis ve výši 11,52 Kč. Poplatek za vyplacení tranší úvěru byl sjednán ve výši 1,99 % z vyplacené tranše. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 1,02 % denně z nesplacené části jistiny. Žalovanému byla vyúčtována v souladu se smlouvou o úvěru smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení od , datum, do , datum, , tj. 127,52 Kč. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvy žalobce nezaplatila.2. Soud zaslal žalovanému na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil k žalobě. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ustanovení § 115 a o. s. ř. s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný nereagoval. Žalobkyně se ohledně výzvy ve smyslu ustanovení § 115 a o. s. ř. vyjádřila kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků.3. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalobce a žalovaný uzavřely dne , datum, smlouvu, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky až do výše 8 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit ověřovací poplatek ve výši 1 Kč, poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a další poplatky za doplňkové služby, tj. tzv. Klidné spaní, služba Presto a SMS informační servis. Denní úroková sazba činila 1,016 %, RPSN 1 2072,10 %. Úvěr byl splatný v denních splátkách počínaje 30 dnem od poskytnutí úvěru. Pro případ prodlení s úhradou byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.4. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že dne , datum, byla žalovanému vyplacena částka 8 000 Kč.5. Z oznámení ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný se ocitl v prodlení delším 91 dní a žalobce celý úvěr zesplatnil a vyzval žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky.6. Žalovaný byl žalobcem vyzván k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, .7. Ze sdělení , právnická osoba, . soud zjistil, že dne , datum, byla na účet žalovaného vyplacena částka 8 000 Kč, a že vlastníkem a disponentem daného účtu je žalovaný.8. Soud má za prokázané, že žalobce se zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky do výše 8 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit se sjednaným úrokem ve výši 372,3 % ročně a zaplatit poplatky za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky, za službu Presto (expresní vyplacení každé tranše) ve výši 165 Kč a za Informační SMS servis ve výši 11,52 Kč. Pro případ prodlení s úhradou splátek byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky. Žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil.9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. za podmínek zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle této částky zaplatit též sjednané poplatky a úrok ve výši 372,3 % ročně. Ujednání o úrocích v takové výši je dle § 580 o. z. ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Částka, kterou se žalovaný zavázal žalobci v souvislosti s poskytnutím úvěru zaplatit, přesahuje poskytnutý úvěr. Částka, která měla být zaplacena v souvislosti s poskytnutým úvěrem, byla sjednána ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi. Posuzovaná smlouva o úvěru je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, soud tedy shledal celou uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o. z.14. Jelikož soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatné právní jednání, může se žalobce domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Žalobce poskytl žalovanému částku 8 000 Kč a žalovaný ničeho neuhradil. Soud proto žalobě vyhověl ohledně nesplacené jistiny ve výši 7999,96 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.15. Ve zbývající části soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější byla žalovaná, které však v řízení žádné prokazatelné náklady nevznikly.