7 C 156/2025-41 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, (dříve , Anonymizováno, , Anonymizováno, p.l.c.), sídlem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , jméno FO, ,, Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala peněžní prostředky v konečné výši , částka, , které však do uvedeného data splatnosti nevrátila. Žalobkyně uzavřela se společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . jako původním věřitelem smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mimo jiné postoupení výše popsané splatné pohledávky za žalovaným. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatila.2. Soud ve věci vydal dne , datum, elektronický platební rozkaz pod č. j. EPR , č. účtu, -5, proti kterému podala žalovaná včasný odpor. Ve vyjádření k žalobě ze dne , datum, žalovaná uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečně posoudila úvěruschopnost žalované, proto je smlouva o úvěru absolutně neplatná. Zároveň je smlouva absolutně neplatná i z toho důvodu, že smlouvu lze považovat za lichevní, kdy sjednaný úrok odporuje dobrým mravům. Žalobknyě by se mohla domáhat maximálně bezdůvodného obohacení na straně žalované, které činí , částka, , když žalovaná obdržela peněžní prostředky ve výši , částka, a uhradila doposud celkem , částka, . Současně žalovaná požádala pro případ přiznání žalobkyni práva na plnění o splátkový kalendář s měsíčními splátkami ve výši , částka, až , částka, . Závěrem navrhla žalobu zcela, případně částečně zamítnout a přiznat žalované náhradu nákladů řízení ve výši určené soudem.3. Ve vyjádření ze dne , datum, žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované byla ověřena zejména lustrací ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, potvrzením žalované o příjmech a možnostech splácení. Ve vyjádření ze dne , datum, žalobkyně dále uvedla, že žalovaná po dobu trvání úvěru čerpala finanční prostředky v celkové výši , částka, a na úvěr zaplatila celkem částku , částka, . Žalobkyně souhlasila s návrhem žalované na splácení dlužné částky s měsíční splátkou ve výši , částka, pod ztrátou výhody splátek, pokud by byla žalovaná v prodlení s úhradou byť jediné splátky.4. Soud věc v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl, aniž by nařizoval jednání.5. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve spojení s dílčí smlouvou bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou na žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, .6. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky do úvěrového limitu , částka, a žalovaná se zavázala splácet úvěr ve výši minimální splátky 13 % z celkové splatné částky, minimálně však , částka, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 146,949 % ročně a RPSN ve výši 299,98 %. Úvěr byl splatný měsíčně a celková splatná částka činila , částka, při čerpání úvěru ve výši , částka, .7. Z přehledu plateb plyne, že žalovaná obdržela peněžní prostředky v celkové výši , částka, a zaplatila právní předchůdkyni žalobkyně celkem , částka, .8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, (odesláno téhož dne) plyne, že byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do tří dnů od doručení tohoto oznámení.9. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k zaplacení dluhu též předžalobní výzvou ze dne , datum, .10. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let včetně činila v březnu 2024, tj. v době uzavření smlouvy, průměrně 9,02 % ročně.11. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak je popsán výše.12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.14. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám15. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky v celkové výši , částka, a žalovaná se zavázala vedle této částky zaplatit sjednaný úrok ve výši 146,949 % ročně, což je dle § 580 o. z. ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy, tj. březnu 2024, činila dle statistiky ČNB úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let včetně průměrně 9,02 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 27,06 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Částka, která měla být zaplacena v souvislosti s poskytnutým úvěrem, sice byla sjednána transparentně, avšak ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi. Posuzovaná smlouva o úvěru je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy. Soud tedy shledal celou uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o. z.16. Jelikož soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatné právní jednání, může se žalobkyně domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované celkem částku , částka, a žalovaná uhradila celkem , částka, . Soud proto žalobě vyhověl ohledně nesplacené jistiny ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k oznámení o postoupení pohledávky spojené s výzvou k úhradě ze dne , datum, , když žalovaná byla prokazatelně vyzvána k vrácení částky až v této výzvě. Odeslání jiné výzvy nebylo podle obsahu spisu doloženo. V souladu s § 573 o. z. bylo oznámení o postoupení pohledávky žalované doručeno po uplynutí tří pracovních dnů od jeho podání dne , datum, , tj. , datum, . V oznámení o postoupení pohledávky byla stanovena 3 denní lhůta k úhradě dlužné částky, která počala běžet dnem obdržení výzvy. Od , datum, je tak žalovaná v prodlení.17. Ve zbývající části soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož má žalovaná právo na náhradu nákladů řízení podle poměru úspěchu k neúspěchu ve věci. Náklady řízení by v případě plného úspěchu činily částku , částka, , sestávající z odměny advokáta za 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „advokátní tarif“, a to převzetí věci a vyjádření, po , částka, dle § 7 bod 5 advokátního tarifu a z 2 náhrad hotových výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Právní zástupce žalované je plátcem DPH, proto by byla náhrada navýšena o DPH ve výši 21 % z částky , částka, , tj. po zaokrouhlení , částka, . Jelikož žalovaná ke dni rozhodnutí byla úspěšná v částce , částka, a neúspěšná v částce , částka, , byla úspěšná v rozsahu 60,85 % a neúspěšná v rozsahu 39,15 %. Po odečtení těchto dvou hodnot tak má žalovaná právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 21,70 %, což odpovídá částce , částka, . Povinnost uhradit náklady řízení má žalobkyně dle § 149 odst. 1