7 C 192/2025-30 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 61 005 Kč s úrokem a úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, a žalovaný v postavení podnikatele uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 38 000 Kč. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 32 644 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků, poplatek za poskytnutí úvěru, poplatek za administrativní činnost a poplatek za splátky v hotovosti. Celkovou částku ve výši 70 644 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 5 046 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Žalobkyně uzavřela se společností , právnická osoba, . jako původním věřitelem smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mimo jiné postoupení výše popsané splatné pohledávky za žalovaným. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatil.2. Žalovaný má dle informačního systému základních registrů ukončeno podnikání ke dni , datum, . Soud zaslal žalovanému na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil k žalobě. Výzva byla žalovanému doručena dne , datum, na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný na výzvu nereagoval.3. Protože žalobkyně nesouhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, konalo se ve věci dne , datum, jednání.4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou na žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, .5. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 38 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle této částky zaplatit částku 32 644 Kč, skládající se z úroku za úvěr ve výši 1 927 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 18 620 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 5 257 Kč a inkasního poplatku ve výši 6 840 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 8 % ročně. Úvěr byl splatný v 14 měsíčních splátkách po 5 046 Kč.6. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný uhradil celkem částku 28 639 Kč.7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, plyne, že byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dlužné částky.8. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, .9. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let činila v březnu 2022, tj. v době uzavření smlouvy, průměrně 8,27 % ročně.10. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak je popsán výše.11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 38 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle této částky zaplatit též částku 32 644 Kč, která se skládá z úroku za úvěr ve výši 1 927 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 18 620 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 5 257 Kč a inkasního poplatku ve výši 6 840 Kč. Dle názoru soudu celá částka ve výši 32 644 Kč nepředstavuje nic jiného než úroky, tj. úplatu za poskytnutí peněz. To představuje úrok ve výši 73,63 %, což je dle § 580 o. z. ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy, tj. březnu 2022, činila dle statistiky ČNB úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let průměrně 8,27 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 24,81 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Částka, kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutím úvěru zaplatit, téměř dosahuje poskytnutého úvěru. Částka, která měla být zaplacena v souvislosti s poskytnutým úvěrem, sice byla sjednána transparentně, avšak ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi. Posuzovaná smlouva o úvěru je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení, byť žalovaný vystupoval jako podnikatel. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, soud tedy shledal celou uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o. z. Nadto soud podotýká, že žalobkyně ani nedokládala, že by před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného.16. Jelikož soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatné právní jednání, může se žalobkyně domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 38 000 Kč a žalovaný uhradil toliko 28 639 Kč. Soud proto žalobě vyhověl ohledně nesplacené jistiny ve výši 9 361 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a dále právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, jelikož se jedná o vzájemný závazek podnikatelů, v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k oznámení o postoupení pohledávky spojeného s výzvou k úhradě ze dne , datum, , když žalovaný byl prokazatelně vyzván k vrácení částky až v této výzvě. Odeslání jiné výzvy nebylo podle obsahu spisu doloženo. V souladu s § 573 o. z. bylo oznámení o postoupení pohledávky žalovanému doručeno po uplynutí tří pracovních dnů od jeho podání, tj. , datum, . V oznámení o postoupení pohledávky byla stanovena okamžitá splatnost dlužné částky, tj. do , datum, . Od , datum, je tak žalovaný v prodlení.17. Ve zbývající části soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější byl žalovaný, kterému však v řízení žádné prokazatelné náklady nevznikly.19. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.