7 C 276/2025-40 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 54 775,99 Kč s úrokem a úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, a žalovaný uzavřeli dne 4. 4 2023 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 25 776 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků, poplatek za poskytnutí úvěru, poplatek za administrativní činnost a poplatek za splátky v hotovosti. Celkovou částku ve výši 55 776 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Žalobkyně uzavřela se společností , právnická osoba, . jako původním věřitelem smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mimo jiné postoupení výše popsané splatné pohledávky za žalovaným. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatil.2. Žalovaný je občan Slovenska, členského státu Evropské unie, tím je dán mezinárodní prvek. Mezinárodní příslušnost soudu České republiky je dána článkem 18 bod 2 nařízení 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech podle bydliště žalovaného. Podle článku 6 nařízení č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) je rozhodným právem právní řád České republiky, neboť spotřebitel má na území České republiky své obvyklé bydliště.3. Soud zaslal žalovanému na zjištěnou adresu pobytu žalovaného výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil k žalobě. Výzvu žalovaný osobně převzal dne , datum, , avšak na výzvu nereagoval.4. Protože žalobkyně nesouhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, konalo se ve věci dne , datum, jednání.5. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou na žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, .6. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle této částky zaplatit částku 25 776 Kč, skládající se z úroku za úvěr ve výši 1 522 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 14 700 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 4 154 Kč a inkasního poplatku ve výši 5 400 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 8 % ročně a RPSN ve výši 272,44 %. Úvěr byl splatný v 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč.7. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný uhradil dne , datum, částku 4 000 Kč, dne , datum, částku 4 000 Kč, dne , datum, částku 4 000 Kč a dne , datum, částku 4 000 Kč, tj. celkem 16 000 Kč.8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, plyne, že byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dlužné částky.9. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, .10. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let činila v dubnu 2023, tj. v době uzavření smlouvy, průměrně 9,75 % ročně.11. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle této částky zaplatit částku 25 776 Kč. Žalovaný přestal splátky hradit, celkem uhradil 16 000 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky výzvou ze dne , datum, a , datum, .12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.14. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle této částky zaplatit též částku 25 776 Kč, která se skládá z úroku za úvěr ve výši 1 522 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 14 700 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 4 154 Kč a inkasního poplatku ve výši 5 400 Kč. Dle názoru soudu celá částka ve výši 25 776 Kč nepředstavuje nic jiného než úroky, tj. úplatu za poskytnutí peněz. To představuje úrok ve výši 73,65 % ročně, což je dle § 580 o. z. ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy, tj. dubnu 2023, činila dle statistiky ČNB úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let průměrně 9,75 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 29,25 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Částka, kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutím úvěru zaplatit, téměř dosahuje poskytnutého úvěru. Částka, která měla být zaplacena v souvislosti s poskytnutým úvěrem, sice byla sjednána transparentně, avšak ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi. Posuzovaná smlouva o úvěru je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, soud tedy shledal celou uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o. z. Nadto soud podotýká, že žalobkyně ani nedokládala, že by před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného.17. Jelikož soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatné právní jednání, může se žalobkyně domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 30 000 Kč a žalovaný uhradil toliko 16 000 Kč. Soud proto žalobě vyhověl ohledně nesplacené jistiny ve výši 14 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k oznámení o postoupení pohledávky spojeného s výzvou k úhradě ze dne , datum, , když žalovaný byl prokazatelně vyzván k vrácení částky až v této výzvě. Odeslání jiné výzvy nebylo podle obsahu spisu doloženo. V souladu s § 573 o. z. bylo oznámení o postoupení pohledávky žalovanému doručeno po uplynutí tří pracovních dnů od jeho podání dne , datum, , tj. , datum, . V oznámení o postoupení pohledávky byla stanovena okamžitá splatnost dlužné částky, tj. do , datum, . Od , datum, je tak žalovaný v prodlení.18. Ve zbývající části soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.19. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější byl žalovaný, kterému však v řízení žádné prokazatelné náklady nevznikly.20. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř. stanovena v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč s ohledem na možnosti a schopnosti žalovaného.