3 C 277/2025-54 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , uzavřené se společností , právnická osoba, IČ , IČO, . Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , kdy žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 60 000 Kč. Žalovaná částka v celkové výši 21 386,09 Kč se sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 16 846,87 Kč, smluvního úroku v době zesplatnění v částce 3 961,89 Kč a smluvní pokuty, která v době kdy zesplatnění činila 577,33 Kč. Věřitel před uzavřením smlouvy využíval informace z dlužnických registrů , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , právnická osoba, , , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Žalovaný byl upomínán o zaplacení dlužné částky, avšak bezvýsledně.2. Žalovanému byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ustanovení § 114 a) o. s. ř. ke které se nevyjádřil. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ustanovení § 115 a) o. s. ř. s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný nereagoval s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ustanovení § 115 a) o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomností účastníků.3. Dle ustanovení § 1879 o. z. – věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).4. Dle ustanovení § 1882 odst. 1 o. z. - dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.5. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že původní věřitel , právnická osoba, IČ , IČO, uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , na základě níž se daný věřitel zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 60 000 Kč s dobou splatnosti 12 měsíců s vymezením splátek ve výši 8 404,38 Kč. Smluvní úrok byl sjedán ve výši 108,72 % a RPSN 183,10 %. Finanční prostředky měly být poskytnuty na číslo účtu , č. účtu, . Z výpisu z běžného účtu banky , Anonymizováno, vyplývá, že na číslo účtu, uvedené ve smlouvě o úvěru, byla uhrazena částka 60 000 Kč. Následně na základě výzvy ze dne , datum, byl žalovaný upomínán o úhradu dlužné částky k uvedenému datu ve výši 21 436,09 Kč s tím, že původní věřitel , právnická osoba, zesplatnil úvěr k uvedenému datu. Následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , jejíž součástí je seznam postupovaných pohledávek, byla pohledávka za žalovaným pod číslem smlouvy o úvěru postoupena žalobci. O tomto byl žalovaný uvědoměn oznámením původního věřitele ze dne , datum, . Dále byl žalovaný vyzýván v uvedený den tzn. , datum, právním zástupcem žalobce o úhradu celkové dlužné částky ve výši 24 104,19 Kč, avšak bezvýsledně. Z písemného vyjádření žalobce ze dne , datum, je patrno, že na závazek ze smlouvy o úvěru uhradil žalovaný celkově částku 85 734,45 Kč.6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovaným ustanovením shora uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce vyhovět nelze. Důvodem je ta skutečnost, že v řízení bylo prokázáno že žalovaný uhradil na závazek ze smlouvy o úvěru částku 85 734,45 Kč, což nezpochybnil právní zástupce žalobce. Soud dále uvádí, že smlouva o úvěru, uzavřená mezi původním věřitelem společností , právnická osoba, v části, týkající se vymezení smluvního úroku a dále RPSN je v rozporu s dobrými mravy dle ust.§ 1 odst.2 o.z. s tím, že daná smlouva je z uvedeného důvodu dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. zcela neplatná. Současně soud uvádí, že žalobce v řízení neprokázal , že by původní věřitel prověřil úvěryschopnost žalovaného splácet daný úvěr. Proto původnímu věřiteli z úvěrové smlouvy příslušelo pouze bezdůvodné obohacení dle § 2991 o. z. a to ve výši jistiny úvěru, která však byla žalovaným již uhrazena s tím, že pohledávka původního věřitele ve vztahu k žalobci v době postoupení pohledávky již neexistovala. Proto soud návrh žalobce jako nedůvodný zamítl.7. S poukazem na procesní výsledek řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) soud rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaný, který byl zcela úspěšný ve věci náhradu nákladů řízení nepožadoval.