3 C 341/2025-62 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, s.r.o. IČ , IČO, uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kdy odběrné místo bylo stanoveno na adrese , adresa, . Za dodávku elektrické energie za fakturační období od , datum, do , datum, byla stanovena žalovanému částka 19 125,08 Kč, kdy po odečtení přijatých plateb ve výši 2 000 Kč činila konečná částka 17 125,08 Kč. Žalovaný uhradil na uvedenou fakturu 3 112,50 Kč. Dluh se stal splatný dne , datum, . Dlužná jistina představuje částku 14 012,58 Kč, což je žalovaná částka. Následně na základě smlouvy ze dne , datum, původní věřitel postoupil ke dni , datum, pohledávku za žalovaným žalobci. Toto bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne , datum, . Žalovanému byla také zaslána výzva dne , datum, , na kterou nereagoval.2. Vzhledem k tomu, že žalovaný státní příslušník Slovenska, jedná se o věc s cizím prvkem. Soud proto v souvislosti s příslušností postupoval dle nařízení Evropského parlamentu a rady EU číslo 1215/2012 ze dne , datum, , kapitoly II, oddílu 2, čl. 7, bodu 1 a). Rozhodným právem je dle nařízení Evropského parlamentu a rady ES číslo 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy Řím I. právní řád České republiky.3. Žalovanému byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ustanovení § 114 a) o. s. ř. ke které se nevyjádřil. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ustanovení § 115 a) o. s. ř. s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný nereagoval s tím, že žalobce se k výzvě soudu ve smyslu ustanovení § 115 a) o. s. ř. taktéž nevyjádřil. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků.4. Dle ustanovení § 1879 o. z. – věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).5. Dle ustanovení § 1882 odst. 1 o. z. – dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.6. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, , že daná smlouva byla uzavřena mezi původním věřitelem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, a žalovaným, kdy se daná společnost zavázala žalovanému dodávat elektřinu do odběrného místa na adrese , Anonymizováno, ulice, , adresa, . Záloha byla stanovena částkou 3 000 Kč měsíčně. Následně daňovým dokladem číslo , hodnota, , splatným dne , datum, vyúčtoval původní věřitel , Anonymizováno, , Anonymizováno, a.s. žalovanému za časové období od , datum, do , datum, částku 17 125,08 Kč. Na danou částku dle vyjádření žalobce žalovaný uhradil 3 112,50 Kč. Zůstatek zůstal neuhrazen. Následně na základě smlouvy ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, byla pohledávka za žalovaným ze strany původního věřitele postoupena žalobci. O tomto byl žalovaný uvědoměn oznámením původního věřitele ze dne , datum, . Dále byl žalovaný vyzýván dne , datum, právním zástupcem žalobce o úhradu tehdy dlužné částky 14 012,58 Kč do sedmi dnů od doručení výzvy, avšak bezvýsledně.7. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovanému ustanovení shora uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Důvodem je ta skutečnost, že v řízení bylo prokázáno, že pohledávka původního věřitele ve výši dlužné částky byla platně smluvně za žalovaným postoupena žalobci. Proto soud uložil žalovanému uhradit dlužnou částku a s poukazem na prodlení s úhradou této částky dále soud uložil žalovanému zaplatit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb., když výši reposazby stanovuje Česká národní banka.8. S odkazem na procesní výsledek řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) byla žalobci jako zcela úspěšnému ve věci na nákladech řízení přiznána částka ve výši 8 604,5 Kč sestávající se z částky 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, dále tří úkonů á) 1 700 Kč, přiznaných dle ustanovení § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tří režijních paušálů á) 450 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 téže vyhlášky s tím, že zůstatek tvoří 21 % DPH/ § 137 odst. 3 o. s. ř/.9. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.