5 C 199/2025-16 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 25 307,71 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřely dne , datum, smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , přičemž k uzavření smlouvy došlo prostřednictvím internetových stránek žalobce www.flexifin.cz. Na základě smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 11 500 Kč. Žalovaný si sjednal doplňkovou službu „Presto“ za poplatek 165 Kč, a zároveň se zavázal zaplatit poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 215,83 Kč a smluvní úrok ve výši 0,98 % denně. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek. Žalobkyně vypověděla smlouvu, o čemž informovala žalovaného e-mailem ze dne , datum, a žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou celého úvěru. Nesplacený dluh žalovaného se skládá z jistiny ve výši 11 479,30 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 215,83 Kč, smluvního úroku ve výši 13 456,88 Kč a poplatku za službu „Presto“ ve výši 165 Kč. Poplatek za vyplacení tranší úvěru byl sjednán ve výši 1,99 % z vyplacené tranše. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 0.98 % denně z nesplacené části jistiny. Žalovanému byla vyúčtována v souladu se smlouvou o úvěru smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení od , datum, do , datum, , tj. 71,72 Kč. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvy žalobce nezaplatil.2. Soud vyzval žalovaného, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil k žalobě. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ustanovení § 115 a o. s. ř. s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na výzvy žalovaný nereagoval. Žalobkyně se ohledně výzvy ve smyslu ustanovení § 115 a o. s. ř. vyjádřila kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků.3. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky až do výše 44 600 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit ověřovací poplatek ve výši 1 Kč, poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše, smluvní úrok ve výši 0,98 % denně (357,7 % ročně) a doplňkovou službu „Presto“ v částce 165 Kč. RPSN činilo 1641,04 %. Úvěr byl splatný v denních splátkách počínaje 30 dnem od poskytnutí úvěru. Pro případ prodlení s úhradou byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.4. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že dne , datum, byla žalovanému vyplacená částka 11 500 Kč.5. Z oznámení ze dne , datum, soud zjistil, že se žalovaný ocitl v prodlení v délce 98 dní a žalobkyně celý úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne , datum, .6. Soud má za prokázané, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky do výše 44 600 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit se sjednaným úrokem ve výši 357,7 % ročně a zaplatit poplatky za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky, poplatek za službu „Presto“ ve výši 165 Kč. Pro případ prodlení s úhradou splátek byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 500 Kč. Žalovaný na jistině splatil celkem 20,67 Kč.7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.9. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. za podmínek zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 11 500 Kč a žalovaný se zavázal vedle této částky zaplatit též sjednané poplatky a úrok ve výši 357,7 % ročně. Ujednání o úrocích v takové výši je dle § 580 o. z. ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Částka, kterou se žalovaný zavázal žalobkyni v souvislosti s poskytnutím úvěru zaplatit, přesahuje poskytnutý úvěr. Částka, která měla být zaplacena v souvislosti s poskytnutým úvěrem, byla sjednána ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi. Posuzovaná smlouva o úvěru je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, soud tedy shledal celou uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o. z.12. Jelikož soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatné právní jednání, může se žalobkyně domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Žalobkyně poskytla žalovanému částku 11 500 Kč. Žalovaný uhradil celkem 20,67 Kč. Soud proto žalobě vyhověl ohledně nesplacené jistiny ve výši 11 479,33 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější byla žalovaná, které však v řízení žádné prokazatelné náklady nevznikly.