13 C 202/2020-39 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se svým návrhem domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 145 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 145 Kč od 11. 9. 2019 do zaplacení, částku 720 Kč a částku 5 148 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 148 Kč od 8. 10. 2019 do zaplacení. Tvrdila, že na základě smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze dne 7. 12. 2018 a platných obchodních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy, se zavázala dodávat žalovanému elektřinu pro potřeby domácnosti do odběrného místa č. EAN OPM [číslo] a žalovaný na tomto odběrném místě elektřinu odebíral. Za období od 9. 12. 2018 do 15. 8. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalovanému za dodávky elektřiny fakturou [číslo] ze dne 27. 8. 2019 částku 5 145 Kč se splatností dne 10. 9. 2019. Za období od 9. 12. 2018 do 15. 8. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalovanému za dodávky elektřiny fakturou [číslo] ze dne 23. 9. 2019 částku 5 148 Kč se splatností dne 7. 10. 2019. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou plateb za odběr elektřiny, zaslala žalobkyně žalovanému doporučenou upomínku s výzvou k úhradě dne 16. 4. 2019, dne 3. 6. 2019 a dne 27. 4. 2019. V souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami vyúčtovala žalobkyně žalovanému za tyto upomínky poplatek ve výši 240 Kč za upomínku. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soud proto vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. Z obsahu listinných důkazů, a to ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne 7. 12. 2018 má soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala dodávat žalovanému elektřinu pro potřeby domácnosti do odběrného místa na adrese [adresa], EAN odběrného místa [číslo]. Smlouva byla sjednána na dobu určitou 36 měsíců ode dne zahájení dodávky elektřiny, termín zahájení dodávek byl sjednán 9. 12. 2018. Fakturou vystavenou dne 27. 8. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalovanému za fakturační období od 9. 12. 2018 do 15. 8. 2019 za spotřebu 2 152 MWh doplatek ve výši 5 145 Kč se splatností dne 10. 9. 2019. Vyúčtováním ze dne 23. 9. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalovanému za dodávky ve stejném období za spotřebu 3 232 MWh doplatek ve výši 5 148 Kč se splatností dne 7. 10. 2019. Upomínkou vystavenou dne 16. 4. 2019 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 1 740 Kč. Upomínkou vystavenou dne 27. 4. 2019 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 8 220 Kč. Upomínkou vystavenou dne 3. 6. 2019 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 4 980 Kč. Dle Všeobecných obchodních podmínek dodávek elektřiny účinných od 1. 6. 2018 má žalobkyně nárok na poplatek ve výši 240 Kč za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě jakékoli splatné platby. Nárok žalobkyně se opírá o ustanovení § 50 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích, dle kterého dodavatel uzavírá s odběratelem na každé odběrné místo písemnou smlouvu, která musí obsahovat cenu a způsob platby za odebranou elektřinu. Dle ustanovení § 49 odst. 1 citovaného zákona měření v přenosové soustavě zajišťuje provozovatel přenosové soustavy a v distribuční soustavě příslušný provozovatel distribuční soustavy. Měřením se zjišťuje množství dodané nebo odebrané nebo jalové elektřiny a jeho časový průběh, dle ustanovení § 49 odst. 8 tohoto zákona má-li oprávněný zákazník pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí závadu na měřícím zařízení, má právo nechat je přezkoušet. Nárok na smluvní pokutu vyplývá z Všeobecných smluvních podmínek. Dle ustanovení § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle ustanovení § 970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalobkyně prokázala, že mezi ní a žalovaným vznikl právní vztah, na základě kterého dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa [adresa]. Dále prokázala, že vyúčtovala žalovanému částky uvedené v žalobě. Žalovaný netvrdil, tedy ani neprokázal, že vyúčtované částky žalobkyni uhradil, soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl včetně příslušenství dluhu. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch, v řízení byla zastoupena advokátem, proto jí soud přiznal náhradu za 3 úkony právní služby ve výši 600 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., 3 rež. paušály po 100 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., včetně 21 % DPH ve výši 189 Kč dle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. a náhradu za soudní poplatek ve výši 400 Kč, celkem 1 489 Kč.