21 C 190/2020-11 — Okresní soud v Teplicích

Manželka se návrhem doručeným soudu dne 10. 8. 2020 domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství je trvale rozvráceno a neplní žádnou ze svých funkcí. Manželka uvedla, že manželství fungovalo bezproblémově asi do roku 2015, v posledních třech letech je však provázeno neustálými neshodami, velmi špatnou vzájemnou komunikací a ze strany manžela dochází ke gradujícím urážkám a arogantnímu chování k manželce, kdy tato plynou z jeho emoční lability a neúspěchu v podnikání. Děti, které se z manželství narodily, jsou již zletilé. Manžel s rozvodem manželství nesouhlasil. Z provedeného dokazování, a to z oddacího listu účastníků soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno dne 26. 11. 1994 před [stát. instituce] a je zapsáno v knize manželství [stát. instituce] ve svazku [anonymizováno], roč. [rok], strana/list [anonymizováno], pod č. řad. [anonymizováno]. Účastníci nemají nezletilé děti. Manželka ve své účastnické výpovědi uvedla, že s manželem měli neshody asi jako v každém manželství, zásadní neshody však začaly asi před třemi až čtyřmi lety, kdy jí manžel začal obviňovat, že někoho má. S manželem nežijí jako manželé tři roky, od září 2019 spí i každý v jiné místnosti. Je pravdou, že manžel se o rodinu po celou dobu manželství staral, ona se mohla věnovat rodině a dětem, nemusela chodit do zaměstnání. V roce 2018 dostala nabídku na práci prodavačky, kterou přijala a v zaměstnání je spokojená. S manželem mají stále neshody, nejsou schopni spolu komunikovat. Manželka uvedla, že manžela nemůže vystát, nemůže s ním dýchat, jak se říká, a návrh na rozvod manželství měla podat již dříve, neboť v manželství není šťastná. V manželství setrvala kvůli dětem. S manželem dosud bydlí v jedné domácnosti, finančně se na nákladech podílejí, ale společně nehospodaří. Manžel bývá doma pár dní v týdnu, po zbytek týdne neví, kde se zdržuje. Manžel ve své účastnické výpovědi uvedl, že manželství považuje za spokojené. Vždy se o rodinu staral, koupil byt i barák, vždy vše platil. Manželka má přítele, to trvá asi čtyři roky, opakovaně ji s ním vídá. Na něj manželka pořád jenom„ štěká“, nebere mu telefon. Přesto on chce v manželství setrvat, neboť manželku hodně miluje. Nekouří, nepije a manželka se musí vzpamatovat. Stará se o ní i její rodinu. V manželství chce pokračovat, přestože teď když byl nemocný, mu manželka nenapsala ani nezavolala, neptala se, jak mu je. Podle článku 3 Nařízení Rady č. ES/2201/2003 je dána pravomoc českého soudu. Kolizním právem je dle ust. § 49 odst. 1 a ust. § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, české právo. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může soud na návrh některého z manželů manželství rozvést, jestliže je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Podle ustanovení § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Podle ustanovení § 758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že účastníci v současné době fakticky netvoří manželské a rodinné společenství a manželka o obnovení manželského soužití nemá zájem. Manžel sice před soudem uvedl, že manželku stále miluje a chce v manželství pokračovat, manželka však dle svého vyjádření v manželství nadále setrvávat nechce, výslovně uvedla, že manžela nemůže vystát. Manžel současně ve své účastnické výpovědi neuvedl žádné relevantní skutečnosti, které by svědčily pro zachování manželství, když pouhá skutečnost, že on manželku miluje, nemůže být překážkou rozvodu manželství za situace, kdy manželka nemá o obnovení manželského soužití zájem. Soud tedy za dané situace vyhověl návrhu a manželství účastníků rozvedl, když dospěl k závěru, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Příčinou rozvratu manželství jsou dle závěru soudu dlouhodobé neshody manželů v manželském životě, neschopnost či neochota jejich vzájemné komunikace a konstruktivního přístupu k řešení problémů, které sebou dlouhodobý partnerský život přináší, a z toho plynoucí trvalé citové odcizení nejméně ze strany manželky. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle něhož v řízení o statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.