21 C 205/2020-12 — Okresní soud v Teplicích

1. Manželka se návrhem doručeným soudu dne 2. 9. 2020 domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Manželství trvalo 20 let, v současné době však již dlouhodobě neplní svou společenskou funkci. Manžel dlouhodobě udržuje mimomanželský poměr s jinou ženou, nadto manželka zjistila, že se bez jejího vědomí začal zadlužovat a utrácet prostředky ze společného jmění manželů. Za takové situace již manželka není schopna dále setrvávat v manželství a nevidí jiné východisko, než je jeho rozvod. Manželé nemají společné děti. Poslední společné bydliště manželů je na adrese [anonymizováno] [jméno] [anonymizováno], [obec] Dohoda o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a práva bydlení pro dobu po rozvodu manželství uzavřena nebyla. 2. Manžel s rozvodem manželství nesouhlasil, není pravdou, že udržuje mimomanželský poměr s jinou ženou. 3. Z provedeného dokazování, a to z oddacího listu účastníků soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno dne 14. 4. 2001 před [stát. instituce] a je zapsáno v knize manželství – oddací matrice [stát. instituce] ve svazku [anonymizováno], roč. [rok], na straně [anonymizováno], pod č. řad. [anonymizováno]. Manželka ve své účastnické výpovědi uvedla, že dne 24. 8. 2020 se jí manžel přiznal k milence i k dluhům, a tím pro ní vlastně manželství skončilo. Manžel jí řekl, že jinou ženu miluje a jediné, co ho zajímá, je vyřešit dluhy. Půjčky si vzal manžel u bankovních i nebankovních ústavů, její přesná výše jí není známa, něco je již splaceno. Pokud se jedná o manželství, až na období posledních dvou až tří let by ho charakterizovala jako normální, pracovali s manželem kolem domu na zahradě, chodili do práce. Společné koníčky jiné neměli, na dovolené jezdili pouze na počátku vztahu. Dosud společně bydlí v jednom domě, který je v jejím výlučném vlastnictví, společně nehospodaří, manžel jí již minimálně půl roku nepřispívá ani na energie. O dluzích manžela ani o tom, že prodal společné auto, předem nevěděla. Manželka dále uvedla, že obnovení manželského soužití není možné, k manželovi ztratila důvěru. Manžel uvedl, že manželství považuje za spokojené, až asi před půl rokem došlo k vážnějším neshodám. Manželka neodůvodněně žárlila, hádali se kvůli tomu. Na společné dovolené jezdili, byli v lázních, trávili společný čas prací na zahradě. Je pravdou, že si půjčoval peníze, manželce se k tomu přiznal a domluvili se, že se pokusí vše společně splatit. Peníze si půjčoval, protože měl známost, ta žena z něj tahala peníze. Přesnou výši částky půjček nezná, jedná se o statisíce a většina je již uhrazena. Známost definitivně ukončil dne 13. 11. 2020. Manželka mu řekla, že se chce rozvést, on jí na to řekl, ať si dělá, co chce, ale on má stále zájem manželství udržet. Peníze manželce nedává, protože když splácí půjčky, nic mu nezbývá. Manžel rovněž uvedl, že skutečně prodal společné vozidlo, ale koupil jiné, ze zbytku peněz uhradil část půjčky a část peněz dal bývalé partnerce. Domnívá se, že by manželství mohlo dále fungovat, o konkrétním způsobu nepřemýšlel. 4. Podle ust. § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 5. Podle ust. § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 6. Podle ust. § 758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 7. Po provedeném dokazování a účastnických výpovědích obou manželů soud dospěl k závěru, že jsou v tomto případě splněny zákonné podmínky k rozvodu manželství. Manželka podala návrh na zahájení řízení o rozvod manželství, na kterém trvala i v průběhu řízení, ačkoliv manžel s rozvodem nesouhlasil. Již z účastnických výpovědí je však zřejmé, a soud má za zjištěné, že účastníci nejméně po dobu posledního půl roku fakticky netvoří manželské společenství, nevedou společnou domácnost, nežijí jako partneři. Manžel v průběhu manželství navázal vztah s jinou ženou, který podle svého vyjádření sice již ukončil, je ale zřejmé, že právě tento vztah měl velký vliv na jeho soužití s manželkou, kdy se mimo jiné kvůli jiné ženě zcela nepřiměřeně zadlužil. Ani finanční prostředky získané z prodeje části společného jmění manželů nepoužil na úhradu dluhu, ale tyto minimálně částečně dle svého vyjádření předal jiné ženě. Manželka při jednání uvedla, že manželství považuje za trvale rozvrácené, nemá zájem o setrvání v manželství a nemá ani zájem pokusit se manželské soužití obnovit, k manželovi ztratila důvěru. Soud za dané situace tedy vyhověl návrhu a manželství účastníků rozvedl, když dospěl k závěru, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Příčinou rozvratu manželství je dle závěru soudu mimomanželský vztah, který manžel navázal a v důsledku kterého se zadlužil, což vedlo ke ztrátě důvěry a k citovému odcizení ze strany manželky. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle něhož v řízení o statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.