11 C 269/2021-23 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 13. 6. 2021 se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 21 549 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně, neboť žalovaný, který je provozovatel motorového vozidla [registrační značka], neměl od 20. 6. 2019 do 7. 4. 2020 uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. K projednání věci samé soud nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a soud předpokládal, že účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, když na výzvu soudu ze dne 14. 10. 2021 účastníci ve lhůtě stanovené se nevyjádřili. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav věci: Žalovaný je evidován v registru silničních vozidel jako provozovatel motorového vozidla [registrační značka], s objemem válců motoru nad [číslo] cm3, přičemž neměl ode dne 20. 6. 2019 do 7. 4. 2020 k předmětnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena v ust. § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla č. 168/1999 Sb. Výše příspěvku je vypočtena jako součin počtu dní, kdy nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti předmětného vozidla a výše denní sazby podle druhu vozidla, která činí 93 Kč. Takto činí dlužná částka příspěvku 27 249 Kč (293 dní x 93 Kč) ponížené o částečnou úhradu ve výši 6 000 Kč, kterou žalovaný uhradil po zaslání předžalobní upomínky, proto dluh činí celkem 21 249 Kč a úhrada spojená s uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč Celkem dlužná částka proto činí 21 549 Kč, přičemž tuto částku žalovaný neuhradil ani na základě výzvy, která mu byla zaslána a rovněž ani poté, kdy mu byla zaslána předžalobní výzva k plnění ze dne 4. 12. 2020. Splatnost příspěvku nastala po uplynutí 30 dnů od doručení výzvy k úhradě dne 3. 7. 2020, a proto žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou dluhu dnem 2. 9. 2020. Na základě takto zjištěného závěru skutkového stavu věci soud žalobě zcela vyhověl dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení spočívá v zaplaceném soudním poplatku z návrhu ve výši 862 Kč a v nákladech právního zastoupení sestávající z odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč, tj. 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění) dle ust. § 14 b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhl. č. 120/2014 Sb., když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, 3 RP po 100 Kč, tj. 300 Kč dle § 14 b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky a 21 % DPH z částky 1 200 Kč, tj. 252 Kč Celkem náklady řízení činí 2 314 Kč. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. před středníkem.