11 C 274/2020-35 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně, jako právní nástupce [právnická osoba] Credit International SE, se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 23. 7. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 900 Kč s příslušenstvím s tím, že tato částka představuje dluh žalovaného, který vznikl v důsledku porušení povinností vyplývajících žalovanému ze Smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 19. 5. 2014. K projednání věci samé soud nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a soud předpokládal, že účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, když na výzvu soudu ze dne 23. 11. 2020 účastníci ve lhůtě stanovené se nevyjádřili. Po provedeném dokazování byl zjištěn tento závěr skutkového stavu věci: Předmětem řízení je uplatněný nárok žalobkyně vůči žalovanému ve výši žalované částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce uzavřené dne 19. 5. 2014. Žalobkyně je právní nástupce v důsledku fúze sloučením ze dne 30. 9. 2016 se [právnická osoba] Credit International SE, která se žalovaným Smlouvu o půjčce uzavřela. Právní předchůdce žalobkyně dle smlouvy o půjčce se zavázal poskytnout žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti, a žalovaný se zavázal vrátit včetně úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy a poplatků v celkové výši 15 910 Kč ve 43 týdenních splátkách po 370 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na den 16. 3. 2015. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil s tím, že poslední splátka jím byla uhrazena dnem 24. 3. 2018. Věřiteli tak vzniklo oprávnění na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části pohledávky, která činí na dlužné jistině 7 221,86 Kč a na dlužném poplatku za hotovostní inkaso splátek 1 678,14 Kč, tedy celkem 8 900 Kč. V souladu se smluvním ujednáním žalobkyni přísluší sjednaný úrok z dlužné jistiny ve výši 20,98 % ročně a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny, a to v kapitalizované výši, jak uvedeno ve výroku tohoto rozsudku a dále z dlužné jistiny do zaplacení od dne následujícího po postoupení pohledávky, tj. od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žalovaný dosud dlužnou částku ani z části neuhradil, přestože byl vyzván předžalobní výzvou k jejímu zaplacení dopisem ze dne 7. 5. 2020. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2395 a násl. o. z. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení spočívá v zaplaceném soudním poplatku z návrhu ve výši 400 Kč a v nákladech právního zastoupení sestávající z odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč, tj. 600 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění) dle ust. § 14 b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhl. č. 120/2014 Sb., když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, 3 RP po 100 Kč, tj. 300 Kč dle § 14 b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky a 21 % DPH z částky 900 Kč, tj. 189 Kč Celkem náklady řízení činí 1 489 Kč. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. před středníkem.