11 C 274/2021-54 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se domáhala žalobou ze dne 17. 7. 2020 vůči žalovanému vydání rozhodnutí, jímž by ji soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 108 519,29 Kč s příslušenstvím s tím, že tato částka představuje dluh žalovaného, který vznikl v důsledku porušení povinností vyplývajících žalovanému ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 1. 3. 2017. Žalovaný se k věci nevyjádřil, když k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, přestože mu písemnosti soudu byly doručeny do vlastních rukou dne 20. 10. 2021, přičemž žalobce vyslovil souhlas, aby soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. Po provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav věci: Žalobce se na základě smlouvy o spotřebitelském [číslo] ze dne 1. 3. 2017 zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč, přičemž tento úvěr byl poskytnut žalovanému na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 84 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 008 Kč a splatných vždy k 1. dne v měsíci. Úroková sazba byla ve smlouvě sjednána na 6,89 % ročně a celkem se proto zavázal žalovaný uhradit 252 672 Kč. Dále bylo ke smlouvě ke každé splátce sjednáno pravidelné pojistné ve výši 210 Kč měsíčně, které bylo splatné spolu se splátkou. Úvěr byl na účet žalovaného odeslán z účtu žalobce vedeném u [právnická osoba] dne 1. 3. 2017. Z přehledu splátek žalovaného vyplývá, že vzhledem k opakovanému prodlení se splácením splátek úvěru žalobkyně dopisem ze dne 2. 1. 2019 písemně odstoupila od smlouvy a od pojištění, přičemž dopis od odstoupení od smlouvy byla žalovanému zaslána na adresu bydliště uvedenou ve smlouvě. Dle smluvních podmínek se doručení zásilky považuje den uplynutím 10 dnů ode dne odeslání zásilky, byť se klient o zaslání nedozvěděl. Účinnost odstoupení od smlouvy nastala proto nejpozději ke dni 14. 1. 2019, když toto odstoupení bylo odesláno žalobcem dne 3. 1. 2019, tím se dosud nesplacený úvěr, jakož i další nesplacené peněžité závazky stávají splatnými okamžitě. Výpisem z účtu dále vyplývá, že celkový dluh žalovaného činí 108 519,29 Kč a skládá se z dlužné jistiny ve výši 99 959 Kč, dlužných úroků ke dni odstoupení ve výši 7 560,29 Kč a dlužné úhrady nákladů v případě ukončení smlouvy o úvěru ze strany věřitele dle Sazebníku poplatků ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně doložila důvodnost schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet řádně a včas, jak vyplývá ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti a potvrzení o příjmu. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani poté, kdy mu byla zaslána upomínka o zaplacení dlužné částky, a to opakovaně. Na základě shora uvedeného závěru skutkového stavu věci soud žalobě zcela vyhověl, přičemž po právní stránce soud věc posoudil v souladu s ust. § 2395 a násl. o. z., dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovaný se ocitl v prodlení se splněním svého závazku dnem následujícím po zrušení smlouvy o úvěru, tedy dnem 15. 1. 2019 s tím, že výše zákonného úroku z prodlení k tomuto dni činí 9,75 % ročně z dlužné jistiny. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení spočívá v zaplaceném soudním poplatku z návrhu ve výši 5 048 Kč a v nákladech právního zastoupení sestávající z odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 5 460 Kč, tj. 16 380 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění) dle ust. § 7 bod 5 a. t., 3 RP po 300 Kč, tj. 900 Kč dle § 13 odst. 1, 3 a. t. a 21 % DPH z částky 17 280 Kč, tj. 3 628,80 Kč Celkem náklady řízení proto činí 25 956,80 Kč. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).