11 C 276/2020-25 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se svou žalobou podanou soudu dne 4. 8. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 23 300 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že poskytla žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 17. 3. 2017 úvěr ve výši 25 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit ve splátkách ve výši 738 Kč týdně, přičemž svůj závazek žalovaný nesplnil, a proto zbylý dluh se stal splatným naráz v termínu nejbližší týdenní splátky. K projednání věci samé soud nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a soud předpokládal, že účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, pokud se ve lhůtě stanovené soudem nevyjádří. V dané věci žalobce vyslovil souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dne 25. 11. 2020 a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládal, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Po provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav věci: Účastníci uzavřeli dne 17. 3. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr včetně sjednaného úroku, poplatku za zpracování a doručení úvěru a poplatku za hotovostní inkaso splátek v celkové výši 44 250 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 738 Kč a to tak že první splátku měl uhradit do 7. dne od podpisu smlouvy vždy do 7. dne od předchozí splátky. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 66 % ročně. Z přehledu výpisu splátek úvěru vyplývá, že žalovaný již 32.týdnem od podpisu smlouvy v roce 2017 již neuhradil sjednanou splátku, a proto dle smluvních podmínek smlouvy o úvěru se stal zbývající dluh včetně příslušenství splatným, a to v termínu splatnosti nejbližšího dalšího termínu splátky, když splatnost pohledávky nastala dne 6. 10. 2017 a datum prodlení ke dni 12. 5. 2018, když žalobkyně požaduje příslušenství z dlužné jistiny, včetně dlužného kapitalizovaného sjednaného úroku a poplatků za poskytnutí úvěru, toliko od doby předepsané splatnosti smlouvy, tedy od 11. 5. 2018. Z platební historie vyplývá, že celková dlužná částka činí ke dni zesplatnění smlouvy o úvěru 23 300 Kč, kterou žalovaný neuhradil ani poté, kdy mu byla zaslána, jak vyplývá z poštovního podacího archu, předžalobní výzva k plnění ze dne 2. 4. 2020, přičemž žalovaný celkem ke dni zesplatnění úvěru uhradil částku 20 950 Kč. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci soud věc právně posoudil dle § [číslo] a násl., § 2048 a násl. a § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, a proto jí vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 23 300 Kč, když žalovaný od žalobkyně dne 17. 3. 2017 převzal částku ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr, včetně sjedaného úroků, poplatků v celkové výši 44 250 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 738 Kč Smluvní povinnosti žalovaný řádně a včas neplnil, proto došlo k zesplatnění poskytnutého úvěru s počátkem prodlení žalovaného od 12. 5. 2018. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení spočívá v zaplaceném soudním poplatku z návrhu ve výši 932 Kč. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.