11 C 299/2021-41 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně, jako právní nástupce společnosti [právnická osoba] se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 16. 12. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 18 598 Kč s příslušenstvím s tím, že tato částka představuje dluh žalovaného, který vznikl v důsledku porušení povinností vyplývajících žalovanému ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 1. 2. 2016. K projednání věci samé soud nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a soud předpokládal, že účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, pokud se ve lhůtě stanovené soudem nevyjádří. V dané věci žalobce vyslovil souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podáním ze dne 25. 11. 2021 a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládal, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Po provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav věci: Předmětem řízení je uplatněný nárok žalobkyně vůči žalovanému ve výši žalované částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 1. 2. 2016 se společností [právnická osoba] Žalobkyně je právní nástupce v důsledku smlouvy postoupení pohledávek. Právní předchůdce žalobkyně dle smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 1. 2 2016 [číslo] se zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 16 000 Kč, a to v hotovosti, a žalovaný se zavázal vrátit půjčené finanční prostředky, včetně kapitalizovaného úroku, poplatku za vyhodnocení úvěru a úroku za sjednání úvěru a inkasního poplatku v celkové výši 35 160 Kč, a to ve 20 měsíčních splátkách po 1 758 Kč, přičemž 1. splátka byla splatná do měsíce po uzavření smlouvy o úvěru a poslední splátka byla splatná ke dni 1. 10. 2017. Původní věřitel svůj závazek splnil, když úvěr žalovanému poskytl dne 1. 2. 2016, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy o úvěru. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil, a proto věřitel zesplatnil úvěr se vznikem oprávnění na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části pohledávky, která činí na dlužné jistině 9 276,4 Kč, na neuhrazeném úroku z úvěru 1 156,4 Kč, poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 1 396, 12 Kč, za sjednání úvěru ve výši 3 384,54 Kč, za neuhrazeném inkasním poplatku ve výši 3 384,54 Kč. Celková výše pohledávky proto činí 18 598 Kč, kterou žalovaný neuhradil ani poté, kdy mu byla zaslána předžalobní výzva k plnění ze dne 26. 2. 2020. V souladu s žalobou byl přiznán věřiteli zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny, neboť žalovaný se ocitl v prodlení dnem následujícím po splatnosti sjednaného úvěru, tedy dnem 2. 10. 2017 do zaplacení dluhu. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci soud žalobě zcela vyhověl, přičemž věc byla právně posouzena dle ust. § 2395 o. z., dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení spočívá v zaplaceném soudním poplatku z návrhu ve výši 800 Kč a z nákladů právního zastoupení sestávající z odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 1 860 Kč, tedy 5 580 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění) dle ustanovení § 7 bod 5 a. t., 3 RP po 300 Kč, tj. 900 Kč, dle ust. § 13 odst. 3 a. t. a 21 % DPH z částky 6 480 Kč, tj. 1 360,8 Kč Celkem náklady řízení proto činí 8 640,8 Kč. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. před středníkem.