11 C 326/2020-28 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 524 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný se dne 3. 7. 2020 v prostředku městské hromadné dopravy provozovaném žalobkyní neprokázal platným jízdním dokladem a vznikla mu tak povinnost zaplacení přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč a jízdného ve výši 24 Kč. K projednání věci samé soud nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a soud předpokládal, že účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, když na výzvu soudu ze dne 18. 1. 2021 účastníci ve lhůtě stanovené se nevyjádřili. Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaný se dne 3. 7. 2020 neprokázal v dopravním prostředku městské hromadné dopravy provozovaném žalobkyní (linky [číslo] veřejné hromadné dopravy osob) jízdním dokladem kontrolorovi žalobkyně, přičemž výše přirážky v případě, že se cestující nemůže prokázat platným jízdním dokladem, činila 1 500 Kč a jízdné 24 Kč Celkem tedy činí dluh 1 524 Kč. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil ani poté, kdy mu byla zaslána předžalobní výzva ze dne 22. 9. 2020, soud proto žalobě zcela vyhověl. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce dle § 2550 o. z., dle § 18 a) odst. 2 písm. č.) zák. č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě ve znění pozdějších předpisů a dle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. o drahách ve znění pozdějších předpisů a dle Smluvních přepravních podmínek žalobce a tarifu Pražské integrované dopravy a dospěl k závěru, že žalobkyní uplatněný nárok je po právu a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 524 Kč s příslušenstvím, tedy se zákonným úrokem z prodlení, když žalovaný se ocitl v prodlení dnem následujícím po dni provedené přepravní kontroly tedy dnem 4. 7. 2020, a to za užití ust. § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení spočívá ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu ve výši 400 Kč a z nákladů právního zastoupení sestávající z odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč, tedy 600 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění) dle ustanovení § 14 b odstavce 1 písmena c) bod 1 vyhlášky č. 120/2014 Sb., když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, tedy 300 Kč dle ustanovení § 14 b odstavce 5 písmena a) citované vyhlášky a 21 % DPH z částky 900 Kč, tedy 189 Kč Celkem náklady řízení činí 1 489 Kč. Protože byla žalobkyně v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému přiznanou náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. před středníkem.