11 C 8/2021-49 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně, jako právní nástupce [právnická osoba] [příjmení] [jméno], se domáhala žalobou ze dne 4. 11. 2020 vůči žalovanému vydání rozhodnutí, jímž by ji soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 311,68 Kč s příslušenstvím s tím, že tato částka představuje dluh žalovanému, který vznikl v důsledku porušení povinností vyplývajících žalovanému ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené využitím prostředků komunikace na dálku – internetových stránek www.ferratum.cz. K projednání věci samé soud nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a soud předpokládal, že účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, když na výzvu soudu ze dne 18. 1. 2021 účastníci ve lhůtě stanovené se nevyjádřili. Po provedeném dokazování soud zjistil tento závěr skutkového stavu věci: Účastníci uzavřeli Smlouvu o revolvingovém úvěru využitím prostředků komunikace na dálku – internetových stránek www.ferratum.cz., jejíž součástí jsou [anonymizováno] podmínky a rovněž ověření úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr formou čerpání finančních prostředků v celkové výši 7 498 Kč, jak vyplývá z potvrzení o provedených plateb. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 8,5 % měsíčně ve splátkách počínaje dnem 26. 2. 2017 při sjednané délce trvání smlouvy 1 roku. Žalovaný řádně a včas úvěr nesplácel, a proto došlo k jeho zesplatnění a výzvě k zaplacení zůstatku úvěru, dle předloženého výpisu z účtu, a to ve výši 4 311,68 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani poté, kdy mu byla zaslána výzva k plnění, jak vyplývá z podacího lístku. Na základě takto zjištěného závěru skutkového stavu věci soud žalobě zcela vyhověl, včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny, neboť žalovaný se ocitl v prodlení se splněním dluhu dnem 29. 7. 2018. Soud věc právně posoudil dle ust. § 2395 a násl. obč. zákona č. 89/2012 Sb., dle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení spočívá ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu ve výši 400 Kč a z nákladů právního zastoupení sestávající z odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč, tedy 600 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění) dle ustanovení § 14 b odstavce 1 písmena c) bod 1 vyhlášky č. 120/2014 Sb., když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, tedy 300 Kč dle ustanovení § 14 b odstavce 5 písmena a) citované vyhlášky a 21 % DPH z částky 900 Kč, tedy 189 Kč Celkem náklady řízení činí 1 489 Kč. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř.