13 C 210/2020-43 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému uhradit žalobkyni částku 2 336,24 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 173,66 Kč od 6. 8. 2017 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 70 Kč od 6. 9. 2017 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 70 Kč od 6. 10. 2017 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 22,58 Kč od 6. 11. 2017 do zaplacení. Tvrdila, že [právnická osoba] dne 12. 7. 2017 uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [právnická osoba], tyto obdržel a vzal na vědomí, že jsou součástí smlouvy, současně se zavázal Všeobecné obchodní podmínky a pravidla v nich uvedená dodržovat. Předmětem smlouvy je závazek společnosti poskytovat žalovanému sjednané služby elektronických komunikací a popřípadě další služby jako je pronájem přijímacích zařízení a závazek žalovaného zaplatit sjednanou cenu za poskytnuté služby. V rámci smlouvy byl se žalovaným sjednán pronájem přijímacího zařízení [anonymizováno 5 slov]. Převzetí zařízení žalovaný stvrdil svým podpisem na zakázkovém listě ze dne 13. 7. 2017. Žalovaný však řádně nehradil sjednanou cenu za pronajaté zařízení ve výši 70 Kč za měsíc. Ceny sjednaných služeb a poplatků vyúčtovala žalobkyně žalovanému daňovým dokladem [číslo] se splatností dne 5. 8. 2017, [číslo] se splatností dne 5. 9. 2017, [číslo] se splatností dne 5. 10. 2017, [číslo] se splatností dne 5. 1. 2017 a [číslo] se splatností dne 20. 11. 2017. Dále žalobkyně po žalovaném požadovala úhradu smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč za nevrácení pronajatého zařízení při ukončení smlouvy. Shora uvedené pohledávky [právnická osoba] postoupila žalobkyni smlouvou ze dne 31. 1. 2019. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací soud zjistil, že [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne 12. 7. 2017 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Ze zakázkového listu ze dne 13. 7. 2017 soud zjistil, že žalovanému bylo instalováno zařízení [anonymizována dvě slova]. Z vyúčtování ze dne 15. 7. 2017 soud zjistil, že [právnická osoba] vyúčtovala žalovanému připojovací poplatek 98,99 Kč a za pronájem wifi 74,67 Kč se splatností dne 5. 8. 2017. Z vyúčtování ze dne 15. 8. 2017 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za pronájem wifi částku 70 Kč se splatností 5. 9. 2017. Z vyúčtování ze dne 15. 9. 2017 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za pronájem wifi částku 70 Kč se splatností 5. 10. 2017. Z vyúčtování ze dne 15. 10. 2017 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za pronájem wifi částku 70 Kč se splatností 5. 11. 2017. Z přípisu ze dne 7. 12. 2017 soud zjistil, že [právnická osoba] odstoupila od smlouvy. Z přípisu ze dne 13. 2. 2019 soud zjistil, že [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávky žalobkyni. Nárok žalobkyně na úhradu poplatku za užívání zařízení vyplývá z ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., proto soud v této části žalobě vyhověl. Pokud jde o povinnost žalovaného uhradit smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč, soud žalobu zamítl, neboť ujednání o povinnosti hradit smluvní pokutu není obsaženo ve smlouvě o poskytování služeb elektronických komunikací. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně i žalovaný měli ve věci úspěch pouze částečný.