13 C 293/2020-58 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované uhradit žalobkyni částku 6 537,83 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 227,25 Kč od 6. 11. 2017 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 225,44 Kč od 6. 12. 2017 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 85,14 Kč od 6. 1. 2018 do zaplacení. Tvrdila, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] uzavřela se žalovanou dne 7. 6. 2016 a 16. 5. 2017 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. V rámci smlouvy byl rovněž sjednán pronájem přijímacího zařízení, konkrétně [anonymizováno 5 slov] a [právnická osoba] [anonymizováno 6 slov] [příjmení] [příjmení] a telefon [anonymizováno]. Převzetí zařízení stvrdila žalovaná svým podpisem na zakázkovém listě ze dne 8. 6. 2016, 30. 12. 2016, 21. 5. 2017 a 4. 8. 2017. Žalovaná neuhradila sjednanou cenu na pronajaté zařízení, konkrétně 219,99 Kč měsíčně, kterou jí [právnická osoba] řádně účtovala daňovými doklady [číslo] se splatností dne 5. 11. 2017, [číslo] se splatností dne 5. 12. 2017, [číslo] s datem splatnosti dne 5. 1. 2018. Protože žalovaná opakovaně porušila povinnosti vyplývající ze smlouvy, odstoupila [právnická osoba] od smlouvy dopisem ze dne 13. 12. 2017. Žalovaná byla povinna vrátit nepoškozené a funkční zařízení do 14 dnů od ukončení smlouvy. Žalovaná poskytnuté zařízení nevrátila, proto jí vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 6 000 [právnická osoba] a žalobkyně uzavřely dne 27. 3. 2019 smlouvu o postoupení shora uvedených pohledávek. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 7. 6. 2016 a 16. 5. 2017 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Ze zakázkových listů ze dne 8. 6. 2016, 3. 12. 2016, 21. 5. 2017 a 4. 8. 2017 2016 soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované k pronájmu zařízení uvedená v žalobě. Dále žalobkyně prokázala, že žalované vyúčtovala částky za pronájem, jak je uvedeno v žalobě. Nárok žalobkyně na úhradu poplatku za užívání zařízení vyplývá z ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., proto soud v této části žalobě vyhověl. Pokud jde o povinnost žalované uhradit smluvní pokutu ve výši 6 000 Kč, soud žalobu zamítl, neboť smlouvy ze dne 7. 6. 2016 a 16. 5. 2017 ujednání o smluvních pokutách, navíc žalobkyně v žalobě nespecifikovala, jak k výši smluvní pokuty dospěla. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaná byla ve většině úspěšná, avšak v souvislosti s tímto řízením jí žádné náklady nevznikly.