19 C 227/2020-29 — Okresní soud v Teplicích

Manžel se svou žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal rozvodu manželství účastníků s odůvodněním, že manželství účastníků bylo spokojené po dobu 25 let, po kterých si postupně začali být odcizení. Z manželství se narodily 2 dnes již zletilé děti. Manžel pracoval v zahraničí a doma ve volném čase zrekonstruoval 2 domy. Manželka o něj přestala projevovat zájem a pečovala spíše o koně. V srpnu 2020 manžel navštívil svou bývalou manželku a v důsledku této návštěvy začala manželka žárlit a řekla, že se dá rozvést. S tím manžel projevil souhlas. Po nějaké době však manželka názor změnila a řekla, že se rozvést nechce. Na tomto názoru trvá dosud. Manžel odešel ze společné domácnosti koncem srpna 2020 a vylučuje obnovení manželského soužití. Manželka s rozvodem manželství nesouhlasila. Uvedla, že má za to, že manželství není trvale a hluboce rozvrácené. O důvodech rozvodu se od manžela dozvěděla až z podané žaloby. V minulosti jí o těchto důvodech nikdy neřekl. Z oddacího listu soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před Městským národním výborem [obec]. Z výslechu manžela soud zjistil, že manželství uzavřeli v roce 1989 asi po roční známosti. Manželství bylo spokojené. Manžel v posledních 3-4 letech pociťoval, že se s manželkou odcizují. Neměli žádné společné aktivity kromě toho, že se oba podíleli na rekonstrukci domu. Manžel měl pocit, že se manželka věnuje raději koním než jemu. Když se s ní o tom bavil, odpověděla mu, že je potřeba se o koně postarat. Proto s ní manžel dál situaci žádným způsobem neřešil. Společný život účastníků byl stereotypní. Manžel jezdil za prací do SRN. Intimní soužití ukončili cca před 3 lety, když o toto manželka neprojevovala zájem. I když měli oddělené ložnice spoustu let, nikdy to nebylo na překážku intimnímu soužití. Společně hospodařili až do okamžiku, kdy se koncem srpna 2020 manžel ze společné domácnosti odstěhoval na chalupu. Z pohledu manžela je příčinou rozvratu manželství účastníků skutečnost, že manželka o něj neprojevovala zájem, ustaly fyzické kontakty účastníků, žili v podstatě vedle sebe a život byl jen o práci. I toto se manžel snažil s manželkou řešit, protože nevěděl, co manželku vede k fyzickému odmítání, ale bezúspěšně. Nechtěl se jí vnucovat. Má takovou povahu, že si problémy nese v sobě, neřeší je navenek. Dlouhou dobu v sobě držel nespokojenost ve vztahu a poslední kapkou bylo, že manželka začala žárlit, když navštívil svou bývalou manželku. Proto se ze dne na den rozhodl a odešel. Bylo to pro něj jakési vysvobození. Manželka se mu od té doby žádným způsobem neozvala, nikdo z nich neuvažoval o odborné pomoci. Ačkoliv nový partnerský vztah nenavázal, obnovení společného soužití zcela vylučuje, o zachování manželství nemá zájem. Z výslechu manželky soud zjistil, že se rozvádět nechce a vůbec nechápe, co se stalo. S manželem se nikdy nehádali, neřekli si sprosté slovo. Když se manžel vrátil z práce, objali se, dali si pusu a povídali si, jaký měl pracovní týden. Normálně spolu komunikovali. Když pracoval v SRN, jezdila pro něj a společně se hned přesouvali na chalupu, kde trávili čas. Šetřili peníze, jezdili na zahraniční dovolené, brali s sebou i vnučku. Manželka měla před 6 lety úraz, byla v pracovní neschopnosti a od té doby je v invalidním důchodu. Manžel s ní nikdy neřešil to, co v žalobě a před soudem uvedl. Z jejího pohledu bylo manželství spokojené. Pokud jde o srpen roku 2020, uvedla, že se chování manžela v průběhu několika dní změnilo. Nedal si s ní ani kávu, odjížděl do práce dříve, než bylo obvyklé, nemohla s ním jet za jeho synem, a toto se jí zdálo být divné. Proto si řekla, že je možná na chatě u bývalé manželky a jela tam. Manžel jí nezvedal telefon, tak mu prostřednictvím dcery vzkázala, aby přijel domů, aby si to vyříkali. Manžel domů nepřijel, ale volal synovi, že se od manželky odstěhuje. Pak odjel za prací do SRN. Když se vrátil, odvezl si z domova v době její nepřítomnosti nějaké své věci. Když přišel podruhé pro další své věci, chtěla po něm manželka vědět, co mu vadí, aby mohli situaci řešit, ale on to odmítl a jen řekl, že se chce rozvést. Odešel a už nekomunikoval. Manželka si nemyslí, že by manželství účastníků nefungovalo, bylo rozvrácené. Manžel nikdy svou nespokojenost nedal najevo, neřešil ji. Pokud jde o koně, tak o ty bylo potřeba se postarat nejen během týdne, kdy byl manžel pryč, ale i o víkendu. Jeden kůň byl otce manželky, jeden dcery. Koně jsou manželčiným koníčkem. I manžel měl své zájmy, chodil na ryby, hrál fotbal. I když měli oddělené ložnice, intimní soužití účastníků podle manželky fungovalo, v ložnicích se navštěvovali. Pokud jde o společné hospodaření, manželka platila ze svého invalidního důchodu jídlo, a když peníze neměla, měla dispoziční právo k účtu manžela, na který posílal výplatu. Měli dva účty, ze kterých se platili potřeby rodiny a náklady na bydlení. Manželka pečuje o matku manžela a svou matku. Z posudku o invaliditě ze dne [datum rozhodnutí] [anonymizováno] [spisová značka] a z oznámení o výměře invalidního důchodu ze dne [datum] soud zjistil, že manželce byl přiznán invalidní důchod I. stupně ve výši [částka] měsíčně, s tím, že invalidita vznikla dne [datum] a manželka je schopna po vzniku invalidity I. stupně vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti. Z potvrzení Úřadu práce ČR - Krajská pobočka v [obec], Kontaktní pracoviště [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, že manželka poskytuje od [datum] péči své tchýni paní [jméno] [celé jméno manžela]. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že manželka má v souvislosti s rozvodem psychické obtíže, nemůže se soustředit, pociťuje zvýšenou únavu a slabost. Pečuje o matku svého manžela a svoji matku. Pracovní schopnost manželky je omezena. Podle ust. § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 2 písm. b) citovaného ustanovení, přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle ust. § 756 o.z., soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud není dále stanoveno jinak. Podle ust. § 757 odst. 1 písm. a), písm. b), písm. c), odst. 2 o.z., soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé, a pokud manželství ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, a jsou-li současně předloženy písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost. Podle ustanovení § 758 o.z., manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. V projednávané věci bylo zjištěno, že manželé neuzavřeli dohodu o vypořádání majetkových poměrů a práva bydlení pro dobu po rozvodu, soud tedy v souladu se shora uvedenými ustanoveními zákona v řízení zjišťoval nejen skutečnost, zda je manželství účastníků rozvrácené, ale rovněž příčiny rozvratu manželství. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastníci netvoří manželské či rodinné společenství, když spolu jako manželé nežijí od srpna roku 2020, kdy se manžel ze společné domácnosti odstěhoval. Ačkoliv i za této situace má manželka zájem na zachování manželství, manžel jej nemá. Soud poskytl účastníkům časový prostor proto, aby vyhledali odbornou pomoc, případně aby zkusili manželské soužití obnovit, ovšem k tomuto nedošlo a manžel i nadále obnovení manželského soužití zcela vylučuje. Za tohoto stavu věci soud považuje manželství účastníků za rozvrácené, proto žalobě vyhověl a manželství účastníků rozvedl. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v odlišném pohledu účastníků na společný život, v neschopnosti manžela vyjádřit svou nespokojenost v manželství, sdělit manželce skutečnosti, které vnímá v jejich soužití jako problematické a tyto s ní řešit. Tato neschopnost řešit problémy v manželství vznikající a nedostatečná komunikace účastníků, ve svém důsledku vedla rovněž k citovému odcizení ze strany man