11 C 140/2020-192 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 24. 6. 2020 domáhala vůči žalovanému vypořádání společného jmění manželů tvořeného společným závazkem účastníků z úvěru poskytnutého společností [právnická osoba] ve výši 136 000 Kč s tvrzením, že účastníci společně převzali úvěr za trvání manželství dne 7. 12. 2017, přičemž v souvislosti se zánikem manželství účastníků rozvodem nedošlo k vypořádání společného dluhu dohodou. Navrhla, aby tento společný závazek účastníků byl přikázán k úhradě žalobkyni s tím, že žalovaný by byl povinen ji uhradit na vypořádání podílu částku 69 660 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku a náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, když popírá existenci společného závazku vzniklého za trvání manželství z poskytnutého úvěru s tvrzením, že tento úvěr převzala výlučně žalobkyně bez jeho souhlasu a nesloužil k obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. 3. Návrhem na uzavření dohody o vypořádání společného jmění manželů ze dne 31. 4. 2020 žalobkyně navrhla žalovanému uzavření dohody, dle které by uhradila celý společný dluh a žalovaná by uhradil polovinu úvěru, tedy částku 69 660 Kč. Žalovaný dopisem ze dne 19. 2. 2020 s tímto návrhem dohody nesouhlasil s tvrzením, že se jedná o výlučný dluh žalobkyně, neboť jej převzala bez jeho souhlasu, aniž by se jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. 4. Obsahem spisu Okresního soudu v Teplicích sp. zn. [spisová značka] a zde založeného opatrovnického rozsudku Okresního soudu v Teplicích č. j. [číslo jednací] ze dne 1. 8. 2019 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 11. 2019 č. j. [číslo jednací] vyplývá, že účastníkům se narodil dne 6. 8. 2018 nezletilý [jméno] [celé jméno žalovaného], který byl svěřen i pro dobu po rozvodu manželství účastníků do péče matky. Z odůvodnění tohoto rozsudku se podává, že účastníci se nedohodli na době zrušení společného soužití, neboť dle žalovaného k tomuto došlo v září 2018 a dle žalobkyně 4. 11. 2018. Otec opouštěl společnou domácnost a odcházel ke své matce při každé příležitosti vzájemných neshod. Účastníci rušili a obnovovali společné soužití. Rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 22. 1. 2020 č. j. [číslo jednací] vyplývá, že manželství účastníků uzavřené dne 25. 9. 2017 před Úřadem městské části města Brna v Balaclava, Mauricius, zaniklo rozvodem ke dni 22. 1. 2020 a jako příčiny rozvratu soud spatřoval v rozdílných pohledech účastníků na manželské soužití a v různých povahových vlastnostech účastníků. 5. Návrhem na uzavření smlouvy o půjčce, akceptací návrhu a splátkovým kalendářem vyplývá, že žalobkyně pod příjmením za svobodna [příjmení] uzavřela za trvání manželství dne 7. 12. 2017 smlouvu o půjčce pro částku 136 000 Kč bez uvedení účelu použití se závazkem uhradit půjčku ve splátkách ve výši 2 322 Kč měsíčně po dobu 84 měsíců, jak vyplývá z předloženého splátkového kalendáře. 6. Žalobkyně ve vyjádření co do věci samé ze dne 4. 10. 2021 vědomost žalovaného a jeho souhlas s uzavřením půjčky odvozuje i z toho, že z finančních prostředků byly hrazeny nejen potřeby rodiny, ale i potřeby matky žalovaného v souvislosti s rekonstrukcí kuchyně a obývacího pokoje s tím, že o sjednání půjčky bylo požádáno prostřednictví bankovního poradce svědkyně [celé jméno svědkyně], která půjčku pro oba účastníky vyřizovala, jednala s oběma účastníky s tím, že žalovaný byl o půjčce seznámen a s půjčkou souhlasil. To, že ve smlouvě je uvedena pouze ona se jménem za svobodna, nikoliv žalovaný, uvedla, že účastníci uzavřeli manželství v cizině a s ohledem na nutnost vyčkání překladu oddacího listu a předání oddacího listu, které došlo až dne 27. 3. 2018, nemohli být oba účastníci ve smlouvě o půjčce uvedeni jako manželé, jak je potvrzeno jejich předložení oddacím listem. Žalobkyně dále tvrdila, že v době uzavření smlouvy o půjčce byla těhotná a s ohledem na očekávané výdaje spojené s narozením dítětem pořizovala věci z předmětné půjčky. 7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 14. 9. 2020 prokazuje nevědomost ohledně uzavření úvěru žalobkyní tvrzení, že již dne 7. 12. 2017 nesdílel s žalobkyní společnou domácnost, tedy ke dni uzavření smlouvy o půjčce, neboť ke konci listopadu 2017 došlo k přechodné odluce a ke svým tvrzením předložil listinné důkazy, a to výpisem z knihovny fotek a komunikací aplikace WhatsApp, kde poukazuje na to, že si nepřeje, aby se žalobkyně zadlužovala, přičemž žalobkyně mu sdělila, že má odevzdat klíče od bytu a má se odhlásit z trvalého pobytu. Tvrdil, že účastníci měli dostatek finančních prostředků, a proto žalobkyně nebyla nucena uzavírat smlouvu o půjčce. Tvrdil, že užití prostředků z půjčky nebylo v souvislosti s obstaráváním každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Žalovaný rovněž tvrdil v průběhu řízení, že popírá jednání se svědkyní [celé jméno svědkyně], tuto neznal a nikdy s ní nejednal. 8. Soud provedl důkaz navržený žalobkyní ohledně příjmů a výdajů, dále v souvislosti s užití částky půjčky na rekonstrukci bytu matky žalovaného obsahující dále fotografie o vánocích 2017 a z dovolené, kterou účastníci trávili na ostrově [anonymizováno], umístěné na flash disku. 9. [právnická osoba] vyplývá, že ke dni zániku manželství účastníků rozvodem činil zůstatek půjčky ve výši 105 655,26 Kč a v době vypořádání s datem 24. 3. 2022 65 905,76 Kč. 10. Mezi účastníky není sporná skutečnost, že poskytnutou půjčku hradila žalobkyně po celou dobu trvání manželství i po zániku manželství rozvodem. 11. K návrhu žalobkyně soud provedl důkaz výslechem svědkyně [celé jméno svědkyně], která ve své svědecké výpovědi vyvracení tvrzení žalovaného, neboť uvedla, že zná oba účastníky řízení, společně za přítomnosti žalovaného jednali o podmínkách poskytnutí spotřebitelského úvěru, projednávali spolu výši úvěru, její splátky, se samotným zprostředkování úvěru její osobou s tím, že konkrétní výši úvěru a poskytnutých podmínek, ke které byl poskytnut, si svědkyně s odstupem času nepamatuje. Účel poskytnutí úvěru ji není znám, ovšem zpočátku ji žalobkyně kontaktovala s potřebou řešení svých finančních záležitostí. Svědkyně k výzvě soudu nepředložila listiny, které v souvislosti se zprostředkovatelskou činností měla mít v držení se sdělením, že listiny jí nebyly nalezeny s ohledem na dobu, která uplynula od zaslání žádosti o poskytnutí úvěru. 12. S ohledem na shora provedené dokazování a z těchto důkazů vyplývající právně významné skutečnosti soud neprovedl navržené důkazy, a to výslech žalobkyně, svědků [příjmení] a [příjmení] a daňových dokladů v souvislosti s koupí movitých věcí pro matku žalovaného, ani výpisy z účtů ohledně finančních prostředků, které účastníci měli na účtech za dobu trvání manželství, když tyto důkazy se jevily soudu jako nadbytečné. 13. Dle ust. § 708 odst. 1 o. z. to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právní poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen společné jmění). 14. Dle ust. § 710 písm. b) o. z. součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, leda-že je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. 15. Dle ust. § 736 o. z. zanikne-li společné jmění, provede se likvidace dosud společných povinností a práv k jejich vypořádání. 16. Dle ust. § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhodne soud podle stavu, kdy nastaly účinky zániku společného jmění. 17. Dle ust. § 742 odst. 1 písm. a) o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ust. § 741 použijí se pro vypořádání pravidla, že podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné. 18. Z provedeného dokazování vyplývá, což ostatně není sporné mezi účastníky, že manželství účastníků uzavřené dne 25. 9. 2017 zaniklo rozvodem ke dni 22. 1. 2020, přičemž z odůvodnění rozsudku o rozvodu manželství vyplývá, že účastníci přerušili společnou domácnost a hospodaření v říjnu 2018. Krátce po uzavření manželství dne 7. 12. 2017 byl přijat návrh na uzavření spotřebitelského úvěru pro částku 136 000 Kč, jako neúčelový s úhradou ve splátkách ve výši a v počtu splátek, jak uvedeno shora. Úvěr byl uzavřen, tzv. na dálku prostřednictvím internetového bankovnictví a za pomoci zprostředkovatelské činnosti - svědkyní [celé jméno svědkyně]. Z důkazů vyplývá, a to ze samotného tvrzení žalobkyně, že prostředky z úvěru nebyly výlučně užity k zajištění každodenních nebo běžných potřeb rodiny, neboť uvedla i použití prostředků v částečné výši i v souvislosti s rekonstrukcí bytu matky žalovaného, což není užití pro zajištění běžných potřeb rodiny. Rovněž i výdaje spojené s nákupem věcí pro očekávané narozené dítě nejsou tímto výdejem (pro zajištění běžných potřeb rodiny). Ve věci vědomosti či nevědomosti o převzetí dluhu jedním z manželů za trvání manželství je proto důkazní břemeno jak na straně žalobkyně, která má prokázat vědomost žalovaného o převzatém dluhu, ale i rovněž žalovaného, který i