11 C 206/2022-31 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně, jako právní nástupce společnosti [právnická osoba], se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 31. 3. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč s příslušenstvím s tím, že tato částka představuje dluh žalované, který vznikl v důsledku porušení povinností vyplývajících žalované ze Smlouvy o zápůjčce ze dne 6. 1. 2016. K projednání věci samé soud nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a soud předpokládal, že účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, když na výzvu soudu ze dne 27. 7. 2022 účastníci ve lhůtě stanovené se nevyjádřili. Po provedeném dokazování byl zjištěn tento závěr skutkového stavu věci: Předmětem řízení je uplatněný nárok žalobkyně vůči žalované ve výši žalované částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 6. 1. 2016. Žalobkyně je právní nástupce v důsledku smlouvy postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017. Právní předchůdce žalobkyně, dle smlouvy o zápůjčce ze dne 6. 1. 2016, se zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 6 000 Kč, a to převodem na bankovní účet, a žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku do 22. 2. 2016. Žalobce splnil svou povinnost a žalované poskytl úvěr ve výši 6 000 Kč, jak vyplývá z potvrzení o provedené platbě, žalovaná však zápůjčku ve lhůtě splatnosti nevrátila, a proto věřiteli vzniklo oprávnění na uhrazení pohledávky, a to ve výši 6 000 Kč, přičemž žalobce poplatek za poskytnutí zápůjčky nepožaduje. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani poté, kdy ji byla zaslána předžalobní výzva ze dne 2. 4. 2020, jak vyplývá z podacího archu České pošty, s. p. Soud žalobě zcela vyhověl, když věc právně posoudil dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. V souladu s prodlením žalovaného soud přiznal věřiteli zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, když žalovaná se ocitla v prodlení dnem následujícím po splatnosti pohledávky, tedy dnem 23. 2. 2016. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení spočívá ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu ve výši 400 Kč a z nákladů právního zastoupení sestávající z odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč, tedy 600 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění) dle ustanovení § 14 b odstavce 1 písmena c) bod 1 vyhlášky č. 120/2014 Sb., když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, tedy 300 Kč dle ustanovení § 14 b odstavce 5 písmena a) citované vyhlášky a 21 % DPH z částky 900 Kč, tedy 189 Kč Celkem náklady řízení činí 1 489 Kč. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. před středníkem.