11 C 229/2022-40 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně žalobou ze dne 20. 7. 2022 se domáhá vůči žalovanému určení, že žalovaný byl ke dni 11. 5. 2017 vlastníkem osobního motorového vozidla tovární značky Renault Master D, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] s odůvodněním, že v období cca duben 2017 – 14. 5. 2017 žalovaný, jako kupující, uzavřel s žalobkyní, jako prodávající, kupní smlouvu v ústní formě za sjednanou kupní cenu 5 000 Kč, která byla žalovaným uhrazena a předáním vozidla se žalovaný nejpozději ke dni 11. 5. 2017 stal faktickým vlastníkem vozidla. Následně dne 12. 5. 2017 měla být uzavřena kupní smlouva mezi žalovaným, jako prodávajícím a [jméno] [příjmení], jako kupující, a toto vozidlo bylo převedeno ke dni 12. 5. 2017 na [jméno] [příjmení]. Ke změně vlastníka v registru silničních vozidel doposud nedošlo, proto je stále v registru silničních vozidel registrován žalobce, co by vlastník vozidla, ovšem tento stav neodpovídá skutečnosti, přičemž naléhavý právní zájem na určovací žalobě žalobce spatřuje v tom, že není možné provést evidenční prohlídku vozidla, které již nemá k dispozici, a proto nemůže změnu v registru silničních vozidel provést sám. Žalovaný navrhl, aby žaloba o určení vlastnictví motorového vozidla byla v celém rozsahu zamítnuta, a to proto, že není ve věci pasivně věcně legitimován a tudíž nemůže být účastníkem řízení, když vlastnické právo k předmětnému vozidlu bylo žalovaným převedeno na třetí osobu, a rovněž z důvodu nedostatku naléhavého právního zájmu, neboť tato žaloba reálně neřeší spornou situaci mezi stranami, když žalovaný není vlastníkem uvedeného vozidla. Žalovaný rovněž namítá, že výsledkem soudního rozhodnutí by nemělo být ohrožení nebo poškození práv účastníků řízení či dalších třetích osob, které nejsou na tomto řízení účastni. Žalovaný má za to, že právním a zákonným řešením ze strany žalobkyně měla být podána žaloba na plnění vůči osobě, která v daném okamžiku motorové vozidlo vlastní či provozuje. Z provedeného dokazování, a to přednesem žalobkyně a úředním záznamem o podaném vysvětlení žalovaného, vyplývá, že žalovaný převzal uvedené vozidlo zn. Renault Master D, včetně malého technického průkazu vozidla a klíčů od vozidla za sjednanou kupní cenu 5 000 Kč, a posléze získal i velký technický průkaz vozidla po zaplacení této sjednané kupní ceny. Z jeho podaného vysvětlení ani z jeho přednesu před soudem nevyplývá, kdy přesně došlo k uzavření kupní smlouvy v ústní formě, neboť uvedl, že si již přesně nevzpomíná, kdy zakoupil od žalobkyně uvedené motorové vozidlo a že si není jistý, zda je vlastníkem a jeho provozovatelem do 11. 5. 2017. Je však zřejmé, jak vyplývá z předložené kupní smlouvy, že dne 12. 5. 2017 žalovaný převedl uvedené vozidlo na třetí osobu [jméno] [příjmení] za sjednanou kupní cenu 28 000 Kč. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení] však vyplývá, že v tomto řízení již nebyla vlastníkem vozidla, přičemž potvrdila, že toto vozidlo skutečně zakoupila od žalovaného. Toto vozidlo převedla za kupní cenu 16 000 Kč cizinci, občanovi bulharské národnosti, v srpnu 2018. Kupní smlouvu orgánu policie nepředložila. [Anonymizovaný odstavec.] Lustrací vozidel – Magistrátem města Brna vyplývá, že ke dni 2. 3. 2022 je v centru registrace vozidel evidován jako vlastník vozidla označená žalobkyně. Na základě provedeného dokazování vyplývá skutková zjištění, a to ta, že účastníci uzavřeli blíže v nezjištěném období nejpozději 11. 5. 2017 kupní smlouvu v ústní formě, jejímž předmětem byl prodej uvedeného motorového vozidla za dohodnutou kupní cenu ve výši 5 000 Kč, která byla žalovaným posléze uhrazena a žalovanému byl předán automobil a doklady k předmětnému vozidlu. V registru vozidel je dosud zapsaná jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla žalobkyně. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr či právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Z obsahu zákona č. 56/2001 Sb. zejména z ust. § 8 odst. 1 písm. a) o podmínkách provozem vozidel na pozemních komunikacích, zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad a obce s rozšířenou působností, v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo novým vlastníkem. Z provedeného dokazování dále vyplývá, že je zřejmé, že v rozporu se skutečným stavem je v registru vozidel stále registrován jako vlastník vozidla a provozovatel vozidla žalobkyně. Žalobkyně však není schopna domoci se sama převodu vlastnického práva v registru vozidel, když vozidlo již nemá ve svém držení a nemůže tak doložit zákonem požadované doklady k vozidlu a zajistit evidenční prohlídku vozidla. Tím by byl naplněn požadavek zákona o naléhavosti právního zájmu na předmětné určovací žalobě, ovšem za předpokladu, že tato určovací žaloba účinněji vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. V dané věci, s ohledem na okolnosti případu, však tomu tak není, když ke dni vyhlášení tohoto rozhodnutí označený žalovaný již není vlastníkem či provozovatelem uvedeného motorového vozidla, které již 12. 5. 2017 převedl, dle předložené kupní smlouvy, na třetí osobu, a tato dále na jinou osobu cizí státní příslušnosti. Tím v dané věci není při vyhovění žaloby naplněn předpoklad, aby nedošlo tímto rozhodnutím k poškození či ohrožení práv dalších třetích osob, které nejsou na tomto řízení účastni a vytvoření si právního základu, který by mohl účastníky řízení vést k odvrácení např. sporu o vydání věci. V daném případě nelze očekávat, že je tato určovací žaloba bude plnit, a proto soud nespatřuje v dané věci naléhavý právní zájem na takovémto určení. Žaloba na určení vlastníka motorového vozidla nemůže proto řešit celý sporný případ, neboť i v případě úspěchu by musela být podána další žaloba na určení, kdo je dále vlastníkem vozidla či přímo žaloba na vydání vozidla. Z výše uveených důvodů soud proto žalobu o určení, že žalovaný byl ke dni 11. 5. 2017 vlastníkem motorového vozidla zamítl. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný byl ve věci zcela úspěšný. Tato náhrada nákladů řízení sestáva z 3 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě a účast zástupce na jednání dne 8. 11. 2022) po 2 500 Kč, za užití ust. § 9 odst. 3 písm. a) a dle ust. § 7 bod 5 AT, tj. celkem 7 500 Kč a 3 RP po 300 Kč, tj. 900 Kč, dle § 13 odst. 4 a. t. Celkem náklady řízení proto činí 8 400 Kč s tím, že jmenovaný zástupce žalovaného není plátcem DPH. Protože žalovaný byl v řízení zastupován advokátem, uložil soud žalobkyni povinnost zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř.