11 C 23/2021-90 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně, jako právní nástupce společnosti [právnická osoba], se domáhala žalobou ze dne 19. 11. 2020 vůči žalované vydání rozhodnutí, jímž by ji soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 141 866,45 Kč s příslušenstvím s tím, že tato částka představuje dluh žalované, který vznikl dle úvěrové smlouvy ze dne 12. 11. 2007 ve výši 106 500 Kč s úrokovou sazbou ve výši 16,70 % ročně s tím, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla dne 15. 10. 2009 uzavřena Dohoda o uznání dluhu [číslo] se splátkovým kalendářem, který žalovaná nedodržela. Žalovaná se k věci nevyjádřila, když k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, přestože ji písemnosti soudu byly doručeny dnem 10. 1. 2022 vyvěšením na úřední desce soudu. Soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Po provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav věci: Mezi původním věřitelem a žalovanou byla dne 12. 11. 2007 uzavřena úvěrová smlouva pro částku úvěru 106 500 Kč s úrokovou sazbou ve výši 16,70 % ročně, a to k účelu koupě osobního automobilu, když kupní cena vozidla činila 108 000 Kč, přičemž žalovaná složila zálohu kupní ceny při podpisu smlouvy ve výši 1 500 Kč. Žalovaná tedy převzala vozidlo uvedené ve smlouvě o úvěru, a tedy úvěr byl poskytnut prodávajícímu vozidla jako doplatek kupní ceny. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky uhradit ve splátkách ve výši 2 158,24 Kč měsíčně v počtu 84, dále poplatek za zpracování úvěru ve výši 261,76 Kč měsíčně. Celkem tedy žalovaná se zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobkyně částku 181 252,16 Kč Součástí smlouvy o úvěru jsou i Všeobecné smluvní podmínky. Skutečnost o převzetí vozidla vyplývá z kupní smlouvy ze dne 23. 3. 2009 a z předávajícího protokolu ze dne 27. 11. 2007. Z písemné Dohody o uznání dluhu ze dne 15. 10. 2009 se splátkovým kalendářem vyplývá, že žalovaná se zavázala uhradit pohledávku v celkové výši 160 866,45 Kč v 60 měsíčních splátkách po 3 352 Kč vždy se splatností 25. dne v měsíci. Součástí uznání dluhu je i smluvní ujednání, dle kterého, v případě nehrazení splátek, se stává splatný dluh naráz. Tato pohledávka byla postoupena žalobkyni, dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 6. 2009, jejíž součástí je příloha [číslo] to seznam pohledávek. Z uznání dluhu vyplývá, že žalovaná uznala dluh na jistině ve výši 138 757 Kč, dlužné úroky v kapitalizované výši 5 413,45 Kč a dlužnou smluvní pokutu ve výši 17 696 Kč. Z karty zákazníka vyplývá, že po uznání dluhu činí dluh na jistině úvěru 118 757 Kč, na smluvní pokutě 1 300 Kč, na náklady spojené s vymáháním 16 396 Kč a na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení 5 413,45 Kč Celkem tedy dlužná částka činí 141 866,45 Kč. Žalovaná tuto částku neuhradila ani poté, kdy byla vyzvána k jejímu zaplacení předžalobní výzvou ze dne 29. 10. 2020 s tím, že tato výzva byla žalované zaslána na adresu známou věřiteli dle smlouvy a dle uznání dluhu, jak vyplývá z podacího archu České pošty, s. p. Žalovaná se ocitla v prodlení se splněním dluhu dnem 16. 10. 2009, tedy dnem následujícím po dni uzavření písemného uznání dluhu. V tomto případě je soud vázán žalobou, byť počátek prodlení nastává již dnem 3. 7. 2009. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci bylo žalobě zcela vyhověno, přičemž věc byla právně posouzena, s ohledem na datum uzavření písemné dohody o uznání dluhu, dle ust. § 558 zákona č. 40/1964 Sb., dle kterého uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu či výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval. Soud má za prokázáno, že žalovaná v písemné dohodě uznala svůj dluh vůči právnímu předchůdci žalobkyně co do důvodu i výše, zavázala se uhradit tento dluh v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž splátky řádně neplatila, a proto se stal splatným celý dluh naráz. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud proto žalobě zcela vyhověl. Výše úroku z prodlení z dlužné částky vyplývá z ust. § 1 vládního nařízení č. 142/1994 Sb. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Tato náhrada sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 675 Kč a z odměny advokáta za 7 úkonů právní služby po 6 780 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření co do věci samé ze dne 25. 10. 2021, účast zástupce na jednání dne 12. 10. 2021, 16. 12. 2021 a 21. 1. 2022) za užití ust. § 7 bod 5 a. t., tj. celkem 47 460 Kč, 7 RP po 300 Kč, tj. 2 100 Kč, 3 RP po 100 Kč, tj. 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t., ztráta za promeškaný čas ve výši 5 započatých půlhodin po 100 Kč, tj. 500 Kč, k jednání dne 12. 10. 2021, dále 500 Kč k jednání dne 16. 12. 2021, dále 500 Kč k jednání dne 21. 1. 2022, tedy celkem 1 500 Kč a náhrada cestovného za cestu [obec] – [obec] a zpět osobním vozem zn. Ford Mondeo [registrační značka], při průměrné spotřebě paliva benzin Natural 95 8,3 l [číslo] km, celkem 186 km, k jednání soudu dne 12. 10. 2021 ve výši 1 247,58 Kč, při ceně paliva 27,8 Kč a koeficientu 4,4 Kč/km, k jednání soudu dne 16. 12. 2021 ve výši 1 340,20 Kč, při ceně paliva 33,8 Kč a koeficientu 4,4 Kč/km, k jednání soudu dne 21. 1. 2022 ve výši 1 446,95 Kč, při ceně paliva 37,1 Kč a koeficientu 4,7 Kč/km, celkem cestovné činí 4 034,73 Kč a dále 21 % DPH z částky 55 094,73 Kč, tj. 11 569,89 Kč Celkem náhrada nákladů řízení proto činí, včetně soudního poplatku z návrhu, 72 339,62 Kč. Protože žalobkyně byla v řízení zastupován advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. před středníkem.