11 C 248/2021-73 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se domáhala žalobou ze dne 16. 6. 2021 vůči žalované vydání rozhodnutí, jímž by ji soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 68 860,55 Kč s příslušenstvím s tím, že tato částka představuje dluh žalované, který vznikl v důsledku porušení povinností vyplývajících žalované ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 7. 10. 2019 č. 011900528A. Žalovaná prostřednictvím svého opatrovníka navrhla zamítnutí žaloby, když v době uzavření smlouvy u úvěru, již byla osobou omezenou ve svéprávnosti pro [anonymizováno] poruchu. Po provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav věci: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejíž součástí jsou Předsmluvní informace a [ulice] podmínky žalobkyně, vyplývá, že žalobkyně žalované poskytla úvěr na bankovní účet [číslo] to prostřednictvím převodu finančních prostředků v plné výši úvěrového limitu tedy ve výši 70 000 Kč se sjednaným úrokem za poskytnutí finančních prostředků ve výši 13,9 % ročně. Výpisem z úvěrového účtu a oznámením o splatnosti úvěru vyplývá, že žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, neboť byla s prodlením s úhradou více než dvou měsíčních splátek, když sjednána výše splátky činila 2 401 Kč měsíčně v počtu 36 splátek, proto žalobkyně zesplatnila úvěr dopisem ze dne 22. 4. 2020, a to po marných opakovaných výzvách o nezaplacených dlužných splátek úvěru. Majitelem a jediným disponentem osobního účtu u žalobkyně č. [bankovní účet] za období ode dne uzavření smlouvy do 30. 11. 2019, byla žalovaná, přičemž účet byl založen 12. 6. 2019, jak vyplývá ze sdělení [právnická osoba] ze dne 29. 12. 2021 Touto skutečností má soud za prokázáno, že výše úvěrového limitu byla převedena na osobní účet žalované, která měla k tomuto účtu dispoziční oprávnění. Výpisy z účtu žalobkyně vyplývá, že dlužná částka po zesplatnění úvěru činí celkem 68 860,55 Kč, sestávající z dlužné jistiny 67 860,55 Kč, dlužných poplatků ve výši 1 000 Kč, kterou žalovaná neuhradila ani poté, kdy ji byla zaslána předžalobní výzva k plnění. V průběhu řízení bylo zjištěno, že žalovaná rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 6. 9. 2021 s právní mocí dne 20. 10. 2021 (sp. zn. 0 P 256/2020) byla omezena ve svéprávnosti na dobu 5 let, když není schopna právních jednání v žádných záležitostech, s výjimkou běžných záležitostí každodenního života. Ze zde založeného znaleckého posudku, jakož i z přílohového spisu sp. zn. 41 C 179/2021, je zřejmé, že žalovaná trpí středně těžkou demencí degenerativního typu a její stav se postupem věku zhoršoval, a je tedy zřejmé, že i k uvedenému dni uzavřené předmětné smlouvy o úvěru, žalovaná touto nemocí trpěla, a že tedy i v době uzavření smlouvy o úvěru trpěla předmětnou duševní chorobou. Za této situace soud poučil účastníky, že věc posuzuje z jiného právního pohledu, než je uvedeno v žalobě, když věc je možné po právní stránce posoudit dle ustanovení o vydání bezdůvodného obohacení, když soud dospěl k závěru, že v době tvrzené uzavřené smlouvě o úvěru žalovaná nebyla schopná právního jednání, tedy činit právní úkon uzavřením smlouvy o úvěru. Na druhé straně je prokázané, že finanční prostředky byly zaslány na osobní účet, jehož majitelem byla žalovaná, a to za období ode dne uzavření smlouvy, a že nadále s tímto účtem disponovala jako jediná majitelka účtu, a to požadovaného období, tj. do 30. 11. 2019, a že tento účet byl jí založen 12. 6. 2019. S ohledem na toto skutkové zjištění, proto žalovaná získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, a toto bezdůvodné obohacení je povinována vydat, dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. dle kterého kdo se na úrok jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Z provedeného dokazování nevyplývá, že by jiná osoba a opatrovník žalované toto soudu neprokázal, žalovaná přijala poskytnutou částku žalobkyní ve výši 70 000 Kč z předmětného účtu založeného u [právnická osoba], soud proto žalobě zcela vyhověl z jiného právního důvodu, než vyplývá z podané žaloby. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení spočívá v zaplaceném soudním poplatku z návrhu ve výši 2 755 Kč a v nákladech právního zastoupení sestávající z odměny advokáta za 2 úkony právní služby po 3 860 Kč, tj. 7 720 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu) dle ust. § 7 bod 5 a. t., poloviční úkon za jednoduchou výzvu k plnění ve výši 1 930 Kč, 3 RP po 300 Kč, tj. 900 Kč, dle ust. § 13 odst. 3 a. t., náhrady za promeškaný čas z místa sídla AK k Okresnímu soudu v TP 5 započatých půlhodin po 100 Kč, tj. 500 Kč, dle ust. § 14 odst. 3 a. t., náhrada cestovného za cestu [obec] - [obec] a zpět motorovým vozidlem zn. Volva XC60 [registrační značka], k jednání dne 21. 1. 2022, celkem ujeto 206 km, při průměrné spotřebě vozidla, dle technického průkazu vozidla, 9 l paliva motorové nafty/100km, při sazbě základní náhrady 4,4 Kč/km, při ceně pohonné hmoty 33,8 Kč, ve výši 1 637 Kč a 21 % DPH z částky 12 687 Kč, tj. 2 664 Kč Celkem náklady řízení proto činí, včetně soudního poplatku z návrhu, 18 106,27 Kč. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. před středníkem.