11 C 259/2022-35 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně, jako právní nástupce [právnická osoba] [příjmení] [jméno], se domáhala žalobou ze dne 21. 3. 2022 vůči žalovanému vydání rozhodnutí, jímž by ji soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 000 Kč s příslušenstvím s tím, že tato částka představuje dluh žalovanému, který vznikl v důsledku porušení povinností vyplývajících žalovanému ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené ze dne 7. 2. 2018 využitím prostředků komunikace na dálku – internetových stránek www.ferratum.cz. K projednání věci samé soud nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a soud předpokládal, že účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, když na výzvu soudu ze dne 24. 8. 2022 účastníci ve lhůtě stanovené se nevyjádřili. Po provedeném dokazování soud zjistil tento závěr skutkového stavu věci: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli Smlouvu o revolvingovém úvěru dne 7. 2. 2018 využitím prostředků komunikace na dálku – internetových stránek www.ferratum.cz, jejíž součástí jsou Obchodní podmínky a rovněž ověření úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr formou čerpání finančních prostředků v celkové výši úvěrovaného limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou s pravidelnými měsíčními splátkami a se sjednaným úrokem ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky, a to vždy v měsíčních splátkách v min. výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru a nebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, se splatností vždy 30. den každého kalendářního měsíce. Potvrzením o provedení plateb vyčerpaného rámce úvěru vyplývá, že žalovaný čerpal částku 6 000 Kč, kterou měl řádně splácet. Žalovaný se ocitl v prodlení, když neuhradil min. pravidelnou splátku a tím se stala splatná jistina, kterou žalovaný neuhradil ani přes předžalobní výzvu ze dne 6. 5. 2020, která byla žalovanému řádně zaslána. Žalobce převzal pohledávku, dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019, a tuto skutečnost žalovanému oznámil zasláním oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 5. 2020. Na základě takto zjištěného závěru skutkového stavu věci soud žalobě zcela vyhověl, včetně požadovaného kapitalizovaného úroku ve výši 986 Kč, zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny ve výši 8,50 % ročně od 8. 5. 2018, kdy se stala splatná jistina, do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 812,5 Kč. Soud věc právně posoudil dle ust. § 2395 a násl. obč. zákona č. 89/2012 Sb., dle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení spočívá ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu ve výši 400 Kč a z nákladů právního zastoupení sestávající z odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 1 500 Kč, tj. 4 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu, výzva k plnění) dle ustanovení § 7 bod 4 AT, 3 režijní paušály po 300 Kč, tj. 900 Kč dle ustanovení § 13 odst. 1, 3 AT a 21 % DPH z částky 5 400 Kč, tj. 1 134 Kč Celkem náklady řízení proto činí 6 934 Kč. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř.