11 C 319/2021-29 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 16. 7. 2021 se domáhala vůči žalované zaplacení celkem částky 16 395 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně, neboť žalovaná, jenž je provozovatel motorového vozidla [registrační značka], neměla od 1. 12. 2019 do 31. 3. 2020, a [registrační značka], neměla od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020, uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. K projednání věci samé soud nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a soud předpokládal, že účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, když na výzvu soudu ze dne 2. 12. 2021 účastníci ve lhůtě stanovené se nevyjádřili. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav věci: Žalovaná je evidována v registru silničních vozidel jako provozovatel motorových vozidel [registrační značka] a [registrační značka] s objemem válců motoru od [číslo] cm3 do [číslo] cm3, přičemž neměla ode dne 1. 12. 2019 do 31. 3. 2020 k vozidlu [registrační značka] a ode dne 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020 k vozidlu [registrační značka] sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena v ust. § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla č. 168/1999 Sb. Výše příspěvku je vypočtena jako součin počtu dní, kdy nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti předmětného vozidla a výše denní sazby podle druhu vozidla, která činí 65 Kč. Takto činí dlužná částka příspěvku u osobního vozidla [registrační značka] 7 930 Kč (122 dní x 65 Kč) a u osobního vozidla [registrační značka] 7 865 Kč (121 dní x 65 Kč) s tím, že úhrada spojená s uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč, a proto celkem dlužná částka činí 8 230 Kč a 8 165 Kč, tedy celkem 16 395 Kč, kterou žalovaná, ani přes předžalobní výzvu ze dne 23. 6. 2021, neuhradila. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci soud žalobě zcela vyhověl dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., přičemž žalovaná se ocitla v prodlení dnem následujícím po splatnosti příspěvku, tedy dnem 16. 12. 2020 s částkou 8 230 Kč a dnem 20. 1. 2021 s částkou 8 165 Kč. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení spočívá ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu ve výši 800 Kč a z nákladů právního zastoupení sestávající z odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč, tedy 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění) dle ustanovení § 14 b odst. 1 písmena c) bod 1 vyhlášky č. 120/2014 Sb., když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, tedy 300 Kč dle ustanovení § 14 b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky a 21 % DPH z částky 1 200 Kč, tedy 252 Kč Celkem náklady řízení činí 2 252 Kč. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. před středníkem.