11 C 331/2021-30 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se domáhala žalobou ze dne 1. 10. 2021 vůči žalovanému vydání rozhodnutí, jímž by ji soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 899,02 Kč s příslušenstvím s tím, že tato částka představuje dluh žalovaného, který vznikl v důsledku porušení povinností vyplývajících žalovanému ze Smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 24. 10. 2017 (č. smlouvy [bankovní účet]). K projednání věci samé soud nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a soud předpokládal, že účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, když na výzvu soudu ze dne 9. 12. 2021 účastníci ve lhůtě stanovené se nevyjádřili. Po provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav věci: Ze smlouvy o revolvingovém úvěru, jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, ze dne 24. 10. 2019, soud zjistil, že žalobkyně žalovanému poskytnula revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce a se sjednaným úvěrovým rámcem v průběhu smluvního vztahu ve výši 10 000 Kč bez uvedení účelu použití prostředků a se sjednanou úrokovou sazbou 16,90 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 Kč vždy k 14. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém bude uzavřena smlouva. Rovněž se žalovaný zavázal hradit náklady a výdaje, které vzniknou v souvislosti se smlouvou. Z transakční historie smlouvy vyplývá, že žalovaný neplnil své závazky řádně a včas, neboť neuhradil sjednané splátky za měsíc srpen – říjen 2020 a tyto neuhradil ani poté, kdy byl vyzván k úhradě dlužných částek, a to dopisem ze dne 19. 10. 2020 se stanovenou lhůtou k zaplacení do 4. 11. 2020. Věřitel proto zesplatnil úvěr dopisem ze dne 4. 11. 2020. Dlužná částka činí celkem 12 899,02 Kč a sestává z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ke dni 4. 11. 2020 ve výši 9,32 Kč, úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění ve výši 592,90 Kč a neuhrazených poplatků za pojištění úvěru ve výši 2 297 Kč. Věřiteli rovněž přísluší přiznání sjednaného úroku z úvěru ve výši 16,90 % ročně z dlužné jistiny ode dne následujícího po splatnosti pohledávky, tedy ode dne 5. 11. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení z dlužné jistiny od 5. 11. 2020 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ani poté kdy mu byla zaslána předžalobní výzva k plnění ze dne 22. 6. 2021. Na základě shora uvedeného skutkového stavu věci soud žalobě zcela vyhověl, přičemž po právní stránce soud věc posoudil v souladu s ust. § 2395 a násl. o. z., dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení spočívá ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu ve výši 800 Kč a z paušální odměny za podání návrhu a výzvu k plnění po 300 Kč, tj. 600 Kč, dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem náklady řízení činí 1 400 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. před středníkem.