11 C 39/2022-25 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se domáhala žalobou ze dne [datum] vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 3 048 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný se ve dnech [datum] a [datum] v prostředku městské hromadné dopravy provozovaném žalobkyní neprokázal platným jízdním dokladem a vznikla mu tak povinnost zaplacení přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč a jízdného ve výši 24 Kč. K projednání věci samé soud nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a soud předpokládal, že účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, když na výzvu soudu ze dne [datum] se účastníci ve lhůtě stanovené nevyjádřili. Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaný se ve dnech [datum] a [datum] neprokázal v dopravním prostředku městské hromadné dopravy provozovaném žalobkyní (linka tramvaje [číslo] – 2x veřejné hromadné dopravy) jízdním dokladem kontrolorovi žalobkyně, přičemž výše přirážky v případě, že se cestující nemůže prokázat platným jízdním dokladem, činila 1 500 Kč a jízdné 24 Kč Celkem tedy činí dluh 3 048 Kč. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil ani poté, kdy mu byla zaslána předžalobní výzva ze dne [datum], soud proto žalobě zcela vyhověl. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce dle § 2550 o. z., dle § 18 a) odst. 2 písm. č.) zák. č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě ve znění pozdějších předpisů a dle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. o drahách ve znění pozdějších předpisů a dle Smluvních přepravních podmínek žalobce a tarifu [anonymizováno] integrované dopravy a dospěl k závěru, že žalobkyní uplatněný nárok je po právu a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 048 Kč s příslušenstvím, tedy se zákonným úrokem z prodlení, když žalovaný se ocitl v prodlení dnem následujícím po dni provedené přepravní kontroly tedy dnem [datum] a [datum], a to za užití ust. § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení spočívá ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu ve výši 400 Kč a z nákladů právního zastoupení sestávající z odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč, tedy 600 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění) dle ustanovení § 14 b odstavce 1 písmena a) bod 1 vyhlášky č. 120/2014 Sb., když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, tedy 300 Kč dle ustanovení § 14 b odstavce 5 písmena a) shora citované vyhlášky a 21 % DPH z částky 900 Kč, tedy 189 Kč Celkem náklady řízení činí 1 489 Kč. Protože byla žalobkyně v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému přiznanou náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. před středníkem.