11 C 58/2020-125 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobci žalobou ze dne 11. 12. 2019 se domáhali vůči žalovaným společně a nerozdílně zaplacení částky 379 420 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody, když dne 26. 7. 2018 došlo k požáru na pozemku vlastněném žalovanými s tím, že došlo ke shoření 75 kusů vzrostlých okrasných tújí a 5 kusů soliterních keřů na pozemku ve spoluvlastnictví žalobců, která nebyla uhrazena pojišťovnou. 2. Žalobci spatřují porušení právní povinnosti žalovanými v tom, že došlo k porušení ustanovení právních a technických norem při skladování hořlavých materiálů ze strany žalovaných s tím, že škoda byla vyvolána zvláštní povahou provozní činnosti žalovaného, jako zemědělského podnikatele v oblasti živočišné výroby na adrese [obec a číslo], přičemž porušení právní povinnosti je v příčinné souvislosti se vzniklou škodou. Žalobci vedle tohoto tvrzení rovněž mají za to, že rovněž došlo ze strany žalovaných k porušení běžné prevenční povinnosti, tedy počínat si při svém konání tak, aby nedošlo mj. k nedůvodné újmě na vlastnictví jiného. 3. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby s tvrzením, že nebylo zjištěno ani prokázáno žádné jejich zavinění porušením právní povinnosti, které by bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody a mají za to, že požár byl založen úmyslným jednáním třetí neznámé osoby. 4. Informativními výpisy z katastru nemovitostí a výpisem z Registru ekonomických subjektů vyplývá, že žalovaní jsou spoluvlastníci každý ideální 1 poloviny, mj. pozemku par. [číslo] žalobci jsou spoluvlastníci sousedních pozemků stavební par. 195 a par. [číslo] v k. ú. [obec], zapsané u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Teplice, a žalovaný je zemědělský podnikatel podnikající v živočišné výrobě na adrese [obec a číslo]. 5. Mezi účastníky není sporná skutečnost, že dne 26. 7. 2018 došlo k požáru na pozemku vlastněném žalovanými, při kterém došlo k poškození i majetku žalovaných, a to v poškození zateplení fasády domu, přičemž tato škoda byla pojišťovnou žalobců uhrazena, a dále ke shoření okrasných dřevin a keřů, která nebyla pojišťovnou žalobců uhrazena. 6. Věc byla šetřena orgánem Policie ČR, přičemž z úředního záznamu o ohledání místa přestupku s předloženou fotodokumentací pod [číslo jednací] vyplývá, že na pozemku žalovaných se nachází ohořelé dřevo, kameny ze zdi a popel, poblíž torza vozíku a zdí se nachází kupy ohořelého sena, na kterých leží 2 torza zvířecích těl. Dále na zemi je spálená sláma, kdy se místy nachází stále kupy neohořelé slámy. U pletivového plotu se na pozemku žalobců s domem [adresa] nacházely túje vysoké 2 metry, přičemž tyto túje jsou ohořené až po jejich vrchol. Z úředního záznamu Policie ČR č. j. KRPU [číslo] ze dne 27. 7. 2018 se podává, že na místě bylo provedeno dodatečné ohledání a byla zjištěna chemická stopa s tím, že se jedná o vzorek zeminy se zápachem činidla a byla zajištěna na pozemku žalovaných. 7. Z odborného vyjádření Krajského ředitelství Policie ČR - odbor kriminalistické techniky a expertíz ze dne 2. 8. 2018 vyplývá, že byly zjištěny ve stopě shora uvedené uhlovodíky a to na bázi benzinové frakce ropy, které jsou obsaženy v akcelerantu hoření, např. v automobilovém benzínu. 8. Orgány policie ČR nebyly zjištěny skutečnosti, které by odůvodňovaly podezření, že by se skutku dopustila třetí osoba, a proto usnesením Policie ČR, KŘP Ústeckého kraje, SKPV ze dne 24. 10. 2018 [číslo jednací] byla trestní věc odložena. 9. Odborným vyjádření k požáru vydané HZS Ústeckého kraje ze dne 15. 10. 2018 vyplývá, že k požáru došlo v části pozemku, a to v místě soustředění staveb, strojů a zemědělských produktů, kdy požár zachvátil chlév, sklad a přístřešek mezi nimi, přičemž došlo k úplnému shoření chlévu, vyhoření skladu uvnitř a shoření střechy. Během dohašování se zřítila štítová zeď. [příjmení] požáru rovněž vykazoval osobní automobil, který měl teplem zdeformované plastové díly karoserie. Ohnisko požáru nebyl možno přesně zjistit s tím, že k tomuto určení došlo v prostoru mezi oběma stavbami, tedy plotem, přívěsem a také automobilem. Za příčinu požáru byla uvedena manipulace s otevřeným ohněm. Požár zničil živý plot a poškodil zateplení fasády domu. Dle popisu objektu prostor mezi skladem a chlévem byl zastřešen přístřeškem z dřevěných trámků s krytinou z PVC folie a byl zde uložen přívěs za automobil a automobil. V okolí se náhodně vyskytovaly balíky sena a slámy v různém množství. 10. Ze znaleckého posudku vypracovaného na žádost žalobců znalcem z oboru požární ochrany JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 1. 11. 2019, vůči němuž žalovaní nepodali námitky, rovněž vyplývá, že požár vznikl ve stodole a v dřevěném přístavku na par. [číslo] k. ú. [obec], který je ve spoluvlastnictví žalovaných, a tento se rozšířil po volně skladovaných hořlavých materiálech (seno a sláma), až na hranice pozemku par. [číslo] k. ú. [obec], který je ve vlastnictví žalobců. Plameny hořením a i tepelným sáláním prokazatelně poškodily živý plot a zároveň došlo k poškození tepelného obložení obytného domu [adresa] žalobců. Znalec dospěl k závěru, že požár vznikl a šířil se v důsledku neuspořádaného skladování sena a slámy prakticky po celé ploše až na hranice sousedního pozemku a tím mohlo dojít k porušení právních a technických norem při skladování hořlavých materiálu, konkrétně sena a slámy. 11. Sdělením Magistrátu města Teplice č. j. [spisová značka] ze dne 7. 9. 2018 vyplývá, že na základě žádosti žalobců ze dne 6. 9. 2018 bylo provedeno šetření staveb a způsobu užívání pozemku ve spoluvlastnictví žalovaných, ze kterého se podává, že na pozemku žalovaných je nadále skladováno seno v objemu cca 40 m3, a to i přes nesouhlas žalobců. Správní orgán uvádí, že je možné na místě chovat omezené množství hospodářských zvířat a skladovat omezené množství krmiva a podestýlky pro zvířata, ale musí být striktně dodržovány mj. požárně bezpečnostní předpisy. Doporučenými prostředky k zajištění bez závadového užívání pozemku jsou např. požární zábrany, hasicí přístroj, pravidelný odvoz hnoje apod. 12. Z výpovědi žalovaného, jako účastníka řízení, vyplývá, že tento potvrdil, že v den vzniku požáru vykonával zemědělskou podnikatelskou činnost, že je registrován jako zemědělský podnikatel s tím, že v den požáru byly na uvedeném pozemku nebo před stavbou umístěny 4 balíky sena a 2 balíky slámy, přičemž ohnisko požáru vzniklo mezi dřevěným plotem a vozíkem na hnůj, který měl na pozemku umístěn s tím, že na tomto pozemku byl umístěn i jeho osobní automobil, který byl také potom následně požárem zasažen. Žalovaný má za to, že požár byl založen jednáním třetí neznámé osoby bez jeho zavinění. 13. Dle ust. § 152 odst. 2 o. s. ř. jestliže je to účelné, může soud rozsudkem rozhodnout nejdříve o základu projednávané věci. S ohledem na předmět sporu, když je uplatněn nárok na náhradu škody, má soud za to, že ve věci je účelné, aby soud nejdříve rozhodl o základu věci. 14. Dle ust. § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). 15. Dle ust. § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo mj. k nedůvodné újmě na vlastnictví jiného. 16. Po provedeném dokazování vycházeje ze shora uvedených skutkových zjištění, soud má za to, že právní základ nároku žalobců na náhradu škody je zcela dán, přičemž z okolnosti případu nevyplývají žádné konkrétní skutečnosti, které by odůvodňovaly i spoluzavinění žalobců, tedy poškozených. 17. Povinnost počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám, znamená pro vlastníka nemovitosti povinnost užívat a spravovat svůj majetek tak, aby jeho stav nezpůsobil škodu jinému, tedy dbát i o to, aby na jeho vlastním pozemku byla provedena opatření zamezující či snižující možnost vzniku škody na zdraví, na majetku a jiných hodnotách, a pokud již škoda hrozí, učinit opatření k jejímu odvrácení. 18. Z provedených důkazů vyplývá vznik škody, jakož i příčinná souvislost v porušení tzv. prevenční povinnosti a škodou, a dále předpokládané zavinění. Soud má za prokázáno, že žalobcům byla způsobena škoda na jejich majetku požárem ze sousedního pozemku ve spoluvlastnictví žalovaných, kdy dle odborného vyjádření k požáru HZS Ústeckého kraje i znaleckým posudkem, vůči kterému neměli žalovaní námitky, vyplývá, že na pozemku žalovaných se všude nacházela celá řada hořlavých materiálů, zejména sena a slámy, a to i v blízkosti porostů žalobců, to bylo důvodem rozšíření ohně na pozemek žalobců. Konáním žalovaných při správě pozemku nebylo dostatečné, neboť jak vyplývá z uvedeného odborného vyjádření a úředních záznamů policie ČR, pak příčinou škody na majetku žalobců bylo umístění velmi hořlavého materiálu, tedy slámy, až k hraně pozemku žalobců, kdy je nutné i podotknout, že i skladování venku tohoto materiálu se obecně nedoporučuje, a to především v otázce požárních vzdáleností a bezpečnosti v oblasti skladování tohoto hořlavého materiálu. Žalobci ostatně opakovaně žalované upozorňovali, že s umístěním balíků sena