113 C 16/2021-37 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému uhradit žalobkyni částku 3 510 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 624,01 Kč. Tvrdila, že se žalovaný stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do evidence žalobkyně. Tuto povinnost žalovaný splnil dne 1. 10. 1982. Žalovanému vznikla povinnost platit televizní poplatek ve výši stanovené zákonem č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích. Žalovaný nedostál své zákonné poplatkové povinnosti. Z případných mimořádných plateb žalovaného byly hrazeny nejstarší dlužné částky. Žalovaný dluží žalobkyni poplatky za období od července 2018 do srpna 2020 celkem ve výši 3 510 Kč (135 Kč měsíčně). Opatrovník žalovaného navrhl, aby žaloba byla zamítnuta, protože žalobkyně žádné své tvrzení neprokázala, neprokázala existenci žalovaného, neuvedla ani jeho datum narození, neprokázala, že se žalovaný přihlásil jako držitel televizního přijímače v roce 1982, neprokázala, že si žalovaný televizor koupil, pokud uvedla případné starší platby, které nazvala jako mimořádné a které použila na úhradu nejstarších dlužných částek, takové mimořádné platby nespecifikovala ani co do výše ani co do doby úhrady, tedy neprokázala, že žalovaný v minulosti poplatky hradil. Žalobkyně předložila k důkazu potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků s datem vystavení dne 21. 6. 2021, žalovaný je specifikován pouze jménem, příjmením a adresou [adresa žalovaného]. Dle zprávy Městského úřadu v Bílině osoba [celé jméno žalovaného] na adrese [adresa žalovaného], neprochází evidencí. Vzhledem k nedostatku znalosti data narození nebylo možno provést lustraci žalovaného v žádné dostupné databázi. Případný nárok žalobkyně vyplývá ze zákona č. 348/2005 Sb. Protože žalobkyně nenavrhla k prokázání svých tvrzení žádný důkaz, který by tato tvrzení prokazoval, soud žalobu v celém rozsahu zamítl. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný byl v celém rozsahu úspěšný, žádné náklady mu však nevznikly. O povinnosti žalobkyně uhradit náhradu nákladů řízení státu soud rozhodl dle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný byl v řízení zastoupen opatrovníkem, jehož odměna představuje dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 2 úkony částku 2 000 Kč, 2 režijní paušály ve výši 600 Kč, 21 % DPH ve výši 546 Kč, celkem 3 146 Kč.